Jób 3
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
1Depois disso, Jó abriu a boca e amaldiçoou o dia do seu nascimento.
2Nebo mluvě Job, řekl:
2Jó respondeu:
3Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
3“Pereça o dia em que nasci, e a noite que disse: ‘Foi concebido um menino.’
4Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
4Que aquele dia seja trevas. Que Deus, lá do alto, não o busque, e que a luz não brilhe sobre ele.
5Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
5Que as trevas e a sombra da morte o reivindiquem para si. Que uma nuvem pouse sobre ele. Que tudo o que escurece o dia o aterrorize.
6Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
6Quanto àquela noite, que densas trevas se apoderem dela. Que ela não se alegre entre os dias do ano. Que não entre no número dos meses.
7Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
7Eis que seja estéril aquela noite. Que nenhuma voz de alegria entre nela.
8Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
8Amaldiçoem-na aqueles que amaldiçoam o dia, que estão prontos para despertar o leviatã.
9Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
9Que as estrelas do seu crepúsculo se escureçam. Que ela espere pela luz, mas não tenha nenhuma, e não veja as pálpebras da manhã,
10Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
10porque não fechou as portas do ventre da minha mãe, nem escondeu o sofrimento dos meus olhos.
11Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
11“Por que não morri desde o ventre? Por que não expirei quando minha mãe me deu à luz?
12Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
12Por que os joelhos me receberam? Ou por que os seios, para que eu mamasse?
13Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
13Pois agora eu estaria deitado e quieto. Eu teria dormido, e então estaria em repouso,
14S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
14com os reis e conselheiros da terra, que construíram para si lugares desolados;
15Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
15ou com os príncipes que tinham ouro, que encheram suas casas de prata;
16Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
16ou, como um aborto oculto, eu não teria existido, como as crianças que nunca viram a luz.
17Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
17Ali os ímpios deixam de perturbar. Ali os cansados estão em repouso.
18Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
18Ali os prisioneiros estão tranquilos juntos. Eles não ouvem a voz do feitor.
19Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
19O pequeno e o grande lá estão. O servo está livre do seu senhor.
20Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
20“Por que se dá luz ao que está em miséria, e vida aos amargurados de alma,
21Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
21que anseiam pela morte, mas ela não vem; e cavam por ela mais do que por tesouros escondidos,
22Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
22que se alegram sobremaneira, e exultam, quando conseguem encontrar o túmulo?
23Èlověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
23Por que se dá luz ao homem cujo caminho está oculto, a quem Deus cercou?
24Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
24Pois o meu suspiro vem antes de eu comer. Meus gemidos se derramam como água.
25To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
25Pois aquilo que eu temo vem sobre mim, e o que me apavora vem a mim.
26Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
26Não tenho paz, não estou quieto, nem tenho descanso; mas vem a aflição.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.