Jób
Chapter 17
Kralice Bible (1613)
vs Bíblia Portuguesa …
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Jób 17

Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
1“Meu espírito está consumido. Meus dias estão extintos e a sepultura está pronta para mim.
2Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
2Certamente há zombadores comigo. Meus olhos se fixam na provocação deles.
3Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
3“Agora, dê um penhor. Seja o meu fiador junto a você mesmo. Quem há que apertará as mãos comigo?
4Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
4Pois você ocultou o coração deles do entendimento, portanto, você não os exaltará.
5Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
5Quem denuncia seus amigos por despojo, até os olhos de seus filhos desfalecerão.
6Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
6“Mas ele me tornou um provérbio entre o povo. Eles cospem no meu rosto.
7Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
7Meu olho também escureceu por causa da tristeza. Todos os meus membros são como uma sombra.
8Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
8Os homens retos ficarão espantados com isso. O inocente se levantará contra o ímpio.
9Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
9Contudo, o justo se manterá no seu caminho. Aquele que tem mãos limpas ficará cada vez mais forte.
10Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
10Mas, quanto a todos vocês, voltem. Não encontrarei um homem sábio entre vocês.
11Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
11Meus dias passaram. Meus planos estão desfeitos, assim como os pensamentos do meu coração.
12Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
12Eles transformam a noite em dia, dizendo: ‘A luz está perto’, na presença das trevas.
13Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své.
13Se eu buscar o Seol como minha casa, se eu estendi minha cama nas trevas,
14Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
14se eu disse à corrupção: ‘Você é meu pai’, e ao verme: ‘Minha mãe’ e ‘Minha irmã’,
15Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
15onde então está a minha esperança? Quanto à minha esperança, quem a verá?
16Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati.
16Descerá ela comigo até as portas do Seol, ou desceremos juntos ao pó?”

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.