Jób 17

Kralice Bible (1613)

Smith–Van Dyck Arabic Bible (فان دايك)

1Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.

1«رُوحِي تَلِفَتْ. أَيَّامِي ٱنْطَفَأَتْ. إِنَّمَا ٱلْقُبُورُ لِي.

2Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.

2«لَوْلَا ٱلْمُخَاتِلُونَ عِنْدِي، وَعَيْنِي تَبِيتُ عَلَى مُشَاجَرَاتِهِمْ.

3Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.

3كُنْ ضَامِنِي عِنْدَ نَفْسِكَ. مَنْ هُوَ ٱلَّذِي يُصَفِّقُ يَدِي؟

4Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.

4لِأَنَّكَ مَنَعْتَ قَلْبَهُمْ عَنِ ٱلْفِطْنَةِ، لِأَجْلِ ذَلِكَ لَا تَرْفَعُهُمُ.

5Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.

5ٱلَّذِي يُسَلِّمُ ٱلْأَصْحَابَ لِلسَّلْبِ، تَتْلَفُ عُيُونُ بَنِيهِ.

6Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,

6أَوْقَفَنِي مَثَلًا لِلشُّعُوبِ، وَصِرْتُ لِلْبَصْقِ فِي ٱلْوَجْهِ.

7Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.

7كَلَّتْ عَيْنِي مِنَ ٱلْحُزْنِ، وَأَعْضَائِي كُلُّهَا كَٱلظِّلِّ.

8Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.

8يَتَعَجَّبُ ٱلْمُسْتَقِيمُونَ مِنْ هَذَا، وَٱلْبَرِئُ يَنْتَهِضُ عَلَى ٱلْفَاجِرِ.

9Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.

9أَمَّا ٱلصِّدِّيقُ فَيَسْتَمْسِكُ بِطَرِيقِهِ، وَٱلطَّاهِرُ ٱلْيَدَيْنِ يَزْدَادُ قُوَّةً.

10Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.

10«وَلَكِنِ ٱرْجِعُوا كُلُّكُمْ وَتَعَالَوْا، فَلَا أَجِدُ فِيكُمْ حَكِيمًا.

11Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.

11أَيَّامِي قَدْ عَبَرَتْ. مَقَاصِدِي، إِرْثُ قَلْبِي، قَدِ ٱنْتَزَعَتْ.

12Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.

12يَجْعَلُونَ ٱللَّيْلَ نَهَارًا، نُورًا قَرِيبًا لِلظُّلْمَةِ.

13Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své.

13إِذَا رَجَوْتُ ٱلْهَاوِيَةَ بَيْتًا لِي، وَفِي ٱلظَّلَامِ مَهَّدْتُ فِرَاشِي،

14Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.

14وَقُلْتُ لِلْقَبْرِ: أَنْتَ أَبِي، وَلِلدُّودِ: أَنْتَ أُمِّي وَأُخْتِي،

15Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?

15فَأَيْنَ إِذًا آمَالِي؟ آمَالِي، مَنْ يُعَايِنُهَا؟

16Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati.

16تَهْبِطُ إِلَى مَغَالِيقِ ٱلْهَاوِيَةِ إِذْ تَرْتَاحُ مَعًا فِي ٱلتُّرَابِ».

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.