Jób 24
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
1“Por que os tempos não são reservados pelo Todo-Poderoso? Por que aqueles que o conhecem não veem os seus dias?
2Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
2Há pessoas que removem os marcos de divisa. Eles roubam rebanhos com violência, e os apascentam.
3Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
3Eles levam embora o jumento do órfão, e tomam o boi da viúva como penhor.
4Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
4Eles desviam os necessitados do caminho. Todos os pobres da terra se escondem.
5Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
5Eis que, como jumentos selvagens no deserto, eles saem para o seu trabalho, buscando diligentemente por comida. O ermo lhes dá pão para os seus filhos.
6Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
6Eles cortam a sua comida no campo. Eles respigam a vinha dos ímpios.
7Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
7Eles passam a noite nus, sem roupas, e não têm coberta no frio.
8A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
8Eles se molham com as chuvas das montanhas, e abraçam a rocha por falta de abrigo.
9Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
9Há os que arrancam o órfão do peito, e tomam penhor do pobre,
10Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
10de modo que andam nus, sem roupas. Mesmo famintos, carregam os feixes.
11Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
11Eles fazem azeite dentro dos muros desses homens. Eles pisam nos lagares, e passam sede.
12Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
12De dentro da cidade populosa, os homens gemem. A alma dos feridos clama, contudo, Deus não leva em conta a insensatez.
13Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
13“Estes são dos que se rebelam contra a luz. Eles não conhecem os seus caminhos, nem permanecem nas suas veredas.
14Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
14O assassino se levanta com a luz. Ele mata o pobre e o necessitado. De noite ele é como um ladrão.
15Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
15O olho do adúltero também aguarda o crepúsculo, dizendo: ‘Nenhum olho me verá.’ Ele disfarça o seu rosto.
16Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
16No escuro eles arrombam as casas. Eles se trancam durante o dia. Eles não conhecem a luz.
17Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
17Pois a manhã é para todos eles como densas trevas, pois eles conhecem os terrores das densas trevas.
18Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
18“Eles são espuma na superfície das águas. A porção deles é amaldiçoada na terra. Eles não se voltam para o caminho das vinhas.
19Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili.
19A seca e o calor consomem as águas da neve, assim faz o Seol aos que pecaram.
20Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
20O ventre se esquecerá dele. O verme se alimentará docemente dele. Ele não será mais lembrado. A injustiça será quebrada como uma árvore.
21Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
21Ele devora a estéril que não dá à luz. Ele não mostra bondade para com a viúva.
22Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
22Contudo, Deus preserva os poderosos com o seu poder. Levanta-se aquele que não tem garantia de vida.
23Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
23Deus lhes dá segurança, e eles descansam nela. Os olhos dele estão sobre os caminhos deles.
24Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
24Eles são exaltados; mas um pouco de tempo, e já não existem. Sim, eles são abatidos, são tirados do caminho como todos os outros, e são cortados como as pontas das espigas de grãos.
25Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
25Se não é assim agora, quem provará que sou mentiroso, e reduzirá a nada o meu discurso?”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.