Jób 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Odpověděv pak Job, řekl:
1Então Jó respondeu:
2I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
2“Verdadeiramente eu sei que é assim, mas como pode o homem ser justo diante de Deus?
3A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
3Se ele quiser contender com ele, não poderá responder-lhe uma vez em mil.
4Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
4Deus é sábio de coração e poderoso em força. Quem se endureceu contra ele e prosperou?
5On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
5Ele remove os montes, e eles não sabem disso, quando os transtorna em sua ira.
6On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
6Ele sacode a terra do seu lugar. Suas colunas tremem.
7On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
7Ele dá ordens ao sol, e ele não nasce; e sela as estrelas.
8On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
8Ele sozinho estende os céus, e pisa sobre as ondas do mar.
9On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
9Ele faz a Ursa, o Órion e as Plêiades, e as recâmaras do sul.
10On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
10Ele faz coisas grandes e insondáveis; sim, coisas maravilhosas sem número.
11Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
11Eis que ele passa por mim, e eu não o vejo. Ele também segue adiante, mas eu não o percebo.
12Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
12Eis que ele arrebata. Quem pode impedi-lo? Quem lhe perguntará: 'O que você está fazendo?'
13Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
13“Deus não retirará a sua ira. Os ajudantes de Raabe se curvam debaixo dele.
14Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
14Quanto menos eu lhe responderei, e escolherei minhas palavras para argumentar com ele?
15Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
15Ainda que eu fosse justo, não lhe responderia. Eu faria súplicas ao meu juiz.
16Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
16Se eu tivesse clamado, e ele me tivesse respondido, ainda assim eu não acreditaria que ele deu ouvidos à minha voz.
17Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
17Pois ele me esmaga com uma tempestade, e multiplica as minhas feridas sem causa.
18Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
18Ele não me permite recuperar o fôlego, mas me enche de amargura.
19Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
19Se é uma questão de força, eis que ele é poderoso! Se é de justiça, 'Quem', diz ele, 'me intimará?'
20Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
20Ainda que eu seja justo, minha própria boca me condenará. Ainda que eu seja irrepreensível, ela me provará perverso.
21Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
21Eu sou irrepreensível. Não me importo comigo mesmo. Eu desprezo a minha vida.
22Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
22“É tudo a mesma coisa. Por isso eu digo que ele destrói o irrepreensível e o ímpio.
23Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
23Se o flagelo mata de repente, ele zombará da provação dos inocentes.
24Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
24A terra é entregue nas mãos dos ímpios. Ele cobre o rosto dos seus juízes. Se não é ele, então quem é?
25Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
25“Agora os meus dias são mais velozes do que um corredor. Eles fogem. Eles não veem o bem.
26Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
26Eles se foram como os navios velozes, como a águia que mergulha sobre a presa.
27Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
27Se eu disser: 'Esquecerei a minha queixa, deixarei o meu rosto triste e me alegrarei',
28Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
28tenho medo de todas as minhas dores. Eu sei que você não me considerará inocente.
29Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
29Eu serei condenado. Por que então eu trabalho em vão?
30Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
30Se eu me lavar com neve, e purificar as minhas mãos com sabão,
31Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
31ainda assim você me mergulhará no fosso. Minhas próprias roupas me abominarão.
32Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
32Pois ele não é homem, como eu sou, para que eu lhe responda, para que compareçamos juntos em juízo.
33Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
33Não há árbitro entre nós, que possa colocar a sua mão sobre nós dois.
34Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
34Que ele tire a sua vara de sobre mim. Que o seu terror não me assuste;
35Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
35então eu falaria, e não o temeria, pois não sou assim em mim mesmo.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.