Jób 10
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Stýště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.
1“Minha alma está cansada da minha vida. Darei livre curso à minha queixa. Falarei na amargura da minha alma.
2Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?
2Direi a Deus: ‘Não me condenes. Mostra-me por que contendes comigo.
3Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?
3Parece-te bem que me oprimas, que desprezes a obra das tuas mãos, e sorrias para o conselho dos ímpios?
4Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?
4Tens tu olhos de carne? Ou vês como o homem vê?
5Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,
5São os teus dias como os dias dos mortais, ou os teus anos como os anos do homem,
6Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?
6para que investigues a minha iniquidade, e procures o meu pecado?
7Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.
7Embora saibas que não sou ímpio, não há ninguém que possa me livrar das tuas mãos.
8Ruce tvé sformovaly mne, a učinily mne, a teď pojednou všudy vůkol hubíš mne.
8“‘Tuas mãos me formaram e me modelaram por completo; contudo, tu me destróis.
9Pamětliv buď, prosím, že jsi mne jako hlinu učinil, a že v prach zase obrátíš mne.
9Lembra-te, eu te peço, de que me moldaste como o barro. E agora me farás voltar ao pó?
10Zdalis mne jako mléka neslil, a jako syření neshustil?
10Não me derramaste como leite, e me coalhaste como queijo?
11Kůží a masem přioděl jsi mne, a kostmi i žilami spojils mne.
11Tu me vestiste de pele e carne, e me teceste com ossos e tendões.
12Života z milosrdenství udělil jsi mi, přesto navštěvování tvé ostříhalo dýchání mého.
12Tu me concedeste vida e amor leal. O teu cuidado preservou o meu espírito.
13Ale toto skryl jsi v srdci svém; vím, žeť jest to při tobě.
13Contudo, escondeste estas coisas no teu coração; eu sei que isto estava contigo:
14Jakž zhřeším, hned mne šetříš, a od nepravosti mé neočišťuješ mne.
14se eu pecar, tu me observas, e não me absolverás da minha iniquidade.
15Jestliže jsem bezbožný, běda mně; pakliť jsem spravedlivý, ani tak nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trápení své,
15Se eu for ímpio, ai de mim! Se eu for justo, ainda assim não levantarei a minha cabeça, estando farto de desonra, e consciente da minha aflição.
16Kteréhož vždy více přibývá. Honíš mne jako lev, a jedno po druhém divně se mnou zacházíš.
16Se a minha cabeça se erguer, tu me caças como a um leão; e de novo mostras o teu poder contra mim.
17Obnovuješ svědky své proti mně, a rozmnožuješ rozhněvání své na mne; vojska jedna po druhých jsou proti mně.
17Tu renovas as tuas testemunhas contra mim, e aumentas a tua indignação sobre mim. Mudanças e guerras me acompanham.
18Proč jsi jen z života vyvedl mne? Ó bych byl zahynul, aby mne bylo ani oko nevidělo,
18“‘Por que, então, me tiraste do ventre? Quem dera eu tivesse expirado, e nenhum olho me tivesse visto.
19A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z života do hrobu abych byl vnesen.
19Eu deveria ter sido como se nunca tivesse existido; deveria ter sido levado do ventre para a sepultura.
20Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,
20Não são poucos os meus dias? Para! Deixa-me em paz, para que eu encontre um pouco de conforto,
21Prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,
21antes que eu vá para o lugar de onde não voltarei, para a terra de escuridão e da sombra da morte;
22Do krajiny, pravím, tmavé, kdež jest sama mrákota stínu smrti, a kdež není žádných proměn, ale sama pouhá mrákota.
22a terra escura como a meia-noite, da sombra da morte, sem ordem alguma, onde a luz é como a meia-noite.’”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.