Jób
Chapter 4
Kralice Bible (1613)
vs Bíblia Portuguesa …
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Jób 4

Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
1Então Elifaz, o temanita, respondeu:
2Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
2“Se alguém se aventurar a falar com você, você se aborrecerá? Mas quem pode se conter de falar?
3Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
3Eis que você instruiu a muitos, você fortaleceu as mãos fracas.
4Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
4Suas palavras ampararam aquele que estava caindo, você firmou os joelhos vacilantes.
5Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
5Mas agora que isso chega a você, você desfalece. Toca em você, e você fica perturbado.
6Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
6Não é a sua piedade a sua confiança? Não é a integridade dos seus caminhos a sua esperança?
7Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
7“Lembre-se, agora, quem jamais pereceu sendo inocente? Ou onde os retos foram destruídos?
8Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
8Segundo o que tenho visto, aqueles que lavram a iniquidade e semeiam a aflição, colhem o mesmo.
9Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
9Pelo sopro de Deus eles perecem. Pela rajada da sua ira eles são consumidos.
10Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
10O rugido do leão, e a voz do leão feroz, os dentes dos leõezinhos, são quebrados.
11Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
11O leão velho perece por falta de presa. Os filhotes da leoa são espalhados.
12Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
12“Ora, algo me foi trazido em segredo. Meu ouvido recebeu um sussurro disso.
13V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
13Em pensamentos vindos das visões da noite, quando o sono profundo cai sobre os homens,
14Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
14o medo e o tremor vieram sobre mim, o que fez todos os meus ossos estremecerem.
15Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
15Então um espírito passou diante do meu rosto. Os pelos do meu corpo se arrepiaram.
16Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
16Ele parou, mas eu não consegui discernir a sua aparência. Um vulto estava diante dos meus olhos. Houve silêncio, e então ouvi uma voz, dizendo:
17Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
17‘Pode o homem mortal ser mais justo do que Deus? Pode um homem ser mais puro do que o seu Criador?
18Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
18Eis que ele não confia em seus servos. Ele acusa os seus anjos de erro.
19Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
19Quanto mais aqueles que habitam em casas de barro, cujo alicerce está no pó, que são esmagados diante da traça!
20Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
20Entre a manhã e a tarde eles são destruídos. Eles perecem para sempre sem que ninguém perceba.
21Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
21A corda de sua tenda não é arrancada de dentro deles? Eles morrem, e isso sem sabedoria.’

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.