Jób 4
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Old Persian Version (ترجمه قدیم)
1Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
1و الیفاز تیمانی در جواب گفت:
2Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
2«اگر کسی جرات کرده، با تو سخن گوید، آیا تورا ناپسند میآید؟ لیکن کیست که بتواند از سخنگفتن بازایستد؟
3Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
3اینک بسیاری را ادب آموختهای و دستهای ضعیف را تقویت دادهای.
4Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
4سخنان تو لغزنده را قایم داشت، و تو زانوهای لرزنده را تقویت دادی.
5Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
5لیکن الان به تو رسیده است و ملول شدهای، تو را لمس کرده است وپریشان گشتهای.
6Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
6آیا توکل تو بر تقوای تونیست؟ و امید تو بر کاملیت رفتار تو نی؟
7Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
7الان فکر کن! کیست که بیگناه هلاک شد؟ و راستان درکجا تلف شدند؟
8Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
8چنانکه من دیدم آنانی که شرارت را شیار میکنند و شقاوت را میکارندهمان را میدروند.
9Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
9از نفخه خدا هلاک میشوندو از باد غضب او تباه میگردند.
10Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
10غرش شیر ونعره سبع و دندان شیربچهها شکسته میشود.
11Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
11شیر نر از نابودن شکار هلاک میشود وبچه های شیر ماده پراکنده میگردند.
12Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
12«سخنی به من در خفا رسید، و گوش من آواز نرمی از آن احساس نمود.
13V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
13در تفکرها ازرویاهای شب، هنگامی که خواب سنگین بر مردم غالب شود،
14Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
14خوف و لرز بر من مستولی شد که جمیع استخوانهایم را به جنبش آورد.
15Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
15آنگاه روحی از پیش روی من گذشت، و مویهای بدنم برخاست.
16Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
16در آنجا ایستاد، اما سیمایش راتشخیص ننمودم. صورتی درپیش نظرم بود. خاموشی بود و آوازی شنیدم
17Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
17که آیا انسان به حضور خدا عادل شمرده شود؟ و آیا مرد در نظرخالق خود طاهر باشد؟
18Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
18اینک بر خادمان خوداعتماد ندارد، و به فرشتگان خویش، حماقت نسبت میدهد.
19Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
19پس چند مرتبه زیاده به ساکنان خانه های گلین، که اساس ایشان در غبار است، که مثل بید فشرده میشوند!
20Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
20از صبح تا شام خردمی شوند، تا به ابد هلاک میشوند و کسی آن را بهخاطر نمی آورد.
21Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
21آیا طناب خیمه ایشان ازایشان کنده نمی شود؟ پس بدون حکمت میمیرند.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.