Jób 4
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
1Respondens autem Eliphaz Themanites, dixit:
2Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
2[Si cœperimus loqui tibi, forsitan moleste accipies; sed conceptum sermonem tenere quis poterit?
3Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
3Ecce docuisti multos, et manus lassas roborasti;
4Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
4vacillantes confirmaverunt sermones tui, et genua trementia confortasti.
5Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
5Nunc autem venit super te plaga, et defecisti; tetigit te, et conturbatus es.
6Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
6Ubi est timor tuus, fortitudo tua, patientia tua, et perfectio viarum tuarum?
7Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
7Recordare, obsecro te, quis umquam innocens periit? aut quando recti deleti sunt?
8Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
8Quin potius vidi eos qui operantur iniquitatem, et seminant dolores, et metunt eos,
9Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
9flante Deo perisse, et spiritu iræ ejus esse consumptos.
10Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
10Rugitus leonis, et vox leænæ, et dentes catulorum leonum contriti sunt.
11Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
11Tigris periit, eo quod non haberet prædam, et catuli leonis dissipati sunt.
12Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
12Porro ad me dictum est verbum absconditum, et quasi furtive suscepit auris mea venas susurri ejus.
13V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
13In horrore visionis nocturnæ, quando solet sopor occupare homines,
14Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
14pavor tenuit me, et tremor, et omnia ossa mea perterrita sunt;
15Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
15et cum spiritus, me præsente, transiret, inhorruerunt pili carnis meæ.
16Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
16Stetit quidam, cujus non agnoscebam vultum, imago coram oculis meis, et vocem quasi auræ lenis audivi.
17Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
17Numquid homo, Dei comparatione, justificabitur? aut factore suo purior erit vir?
18Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
18Ecce qui serviunt ei, non sunt stabiles, et in angelis suis reperit pravitatem;
19Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
19quanto magis hi qui habitant domos luteas, qui terrenum habent fundamentum, consumentur velut a tinea?
20Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
20De mane usque ad vesperam succidentur; et quia nullus intelligit, in æternum peribunt.
21Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
21Qui autem reliqui fuerint, auferentur ex eis; morientur, et non in sapientia.]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.