Jób 33
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
1[Audi igitur, Job, eloquia mea, et omnes sermones meos ausculta.
2Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
2Ecce aperui os meum: loquatur lingua mea in faucibus meis.
3Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
3Simplici corde meo sermones mei, et sententiam puram labia mea loquentur.
4Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
4Spiritus Dei fecit me, et spiraculum Omnipotentis vivificavit me.
5Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
5Si potes, responde mihi, et adversus faciem meam consiste.
6Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
6Ecce, et me sicut et te fecit Deus, et de eodem luto ego quoque formatus sum.
7Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
7Verumtamen miraculum meum non te terreat, et eloquentia mea non sit tibi gravis.
8Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
8Dixisti ergo in auribus meis, et vocem verborum tuorum audivi:
9Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
9Mundus sum ego, et absque delicto: immaculatus, et non est iniquitas in me.
10Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
10Quia querelas in me reperit, ideo arbitratus est me inimicum sibi.
11Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
11Posuit in nervo pedes meos; custodivit omnes semitas meas.
12Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
12Hoc est ergo in quo non es justificatus: respondebo tibi, quia major sit Deus homine.
13Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
13Adversus eum contendis, quod non ad omnia verba responderit tibi?
14Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
14Semel loquitur Deus, et secundo idipsum non repetit.
15Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
15Per somnium, in visione nocturna, quando irruit sopor super homines, et dormiunt in lectulo,
16Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
16tunc aperit aures virorum, et erudiens eos instruit disciplina,
17Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
17ut avertat hominem ab his quæ facit, et liberet eum de superbia,
18A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
18eruens animam ejus a corruptione, et vitam illius ut non transeat in gladium.
19Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
19Increpat quoque per dolorem in lectulo, et omnia ossa ejus marcescere facit.
20Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
20Abominabilis ei fit in vita sua panis, et animæ illius cibus ante desiderabilis.
21Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
21Tabescet caro ejus, et ossa, quæ tecta fuerant, nudabuntur.
22A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
22Appropinquavit corruptioni anima ejus, et vita illius mortiferis.
23Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
23Si fuerit pro eo angelus loquens, unus de millibus, ut annuntiet hominis æquitatem,
24Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
24miserebitur ejus, et dicet: Libera eum, ut non descendat in corruptionem: inveni in quo ei propitier.
25I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
25Consumpta est caro ejus a suppliciis: revertatur ad dies adolescentiæ suæ.
26Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
26Deprecabitur Deum, et placabilis ei erit: et videbit faciem ejus in jubilo, et reddet homini justitiam suam.
27Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
27Respiciet homines, et dicet: Peccavi, et vere deliqui, et ut eram dignus, non recepi.
28Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
28Liberavit animam suam, ne pergeret in interitum, sed vivens lucem videret.
29Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
29Ecce hæc omnia operatur Deus tribus vicibus per singulos,
30Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
30ut revocet animas eorum a corruptione, et illuminet luce viventium.
31Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
31Attende, Job, et audi me: et tace, dum ego loquor.
32Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
32Si autem habes quod loquaris, responde mihi: loquere, volo enim te apparere justum.
33Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
33Quod si non habes, audi me: tace, et docebo te sapientiam.]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.