Jób 22
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
1Respondens autem Eliphaz Themanites, dixit:
2Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
2[Numquid Deo potest comparari homo, etiam cum perfectæ fuerit scientiæ?
3Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
3Quid prodest Deo, si justus fueris? aut quid ei confers, si immaculata fuerit via tua?
4Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
4Numquid timens arguet te, et veniet tecum in judicium,
5Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
5et non propter malitiam tuam plurimam, et infinitas iniquitates tuas?
6Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
6Abstulisti enim pignus fratrum tuorum sine causa, et nudos spoliasti vestibus.
7Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
7Aquam lasso non dedisti, et esurienti subtraxisti panem.
8Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
8In fortitudine brachii tui possidebas terram, et potentissimus obtinebas eam.
9Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
9Viduas dimisisti vacuas, et lacertos pupillorum comminuisti.
10A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
10Propterea circumdatus es laqueis, et conturbat te formido subita.
11Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
11Et putabas te tenebras non visurum, et impetu aquarum inundantium non oppressum iri?
12Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
12an non cogitas quod Deus excelsior cælo sit, et super stellarum verticem sublimetur?
13Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
13Et dicis: Quid enim novit Deus? et quasi per caliginem judicat.
14Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
14Nubes latibulum ejus, nec nostra considerat, et circa cardines cæli perambulat.
15Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
15Numquid semitam sæculorum custodire cupis, quam calcaverunt viri iniqui,
16Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
16qui sublati sunt ante tempus suum, et fluvius subvertit fundamentum eorum?
17Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
17Qui dicebant Deo: Recede a nobis: et quasi nihil posset facere Omnipotens, æstimabant eum,
18On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
18cum ille implesset domos eorum bonis: quorum sententia procul sit a me.
19Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
19Videbunt justi, et lætabuntur, et innocens subsannabit eos:
20Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
20nonne succisa est erectio eorum? et reliquias eorum devoravit ignis?
21Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
21Acquiesce igitur ei, et habeto pacem, et per hæc habebis fructus optimos.
22Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
22Suscipe ex ore illius legem, et pone sermones ejus in corde tuo.
23Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
23Si reversus fueris ad Omnipotentem, ædificaberis, et longe facies iniquitatem a tabernaculo tuo.
24Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
24Dabit pro terra silicem, et pro silice torrentes aureos.
25Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
25Eritque Omnipotens contra hostes tuos, et argentum coacervabitur tibi.
26A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
26Tunc super Omnipotentem deliciis afflues, et elevabis ad Deum faciem tuam.
27Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
27Rogabis eum, et exaudiet te, et vota tua reddes.
28Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
28Decernes rem, et veniet tibi, et in viis tuis splendebit lumen.
29Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
29Qui enim humiliatus fuerit, erit in gloria, et qui inclinaverit oculos, ipse salvabitur.
30Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
30Salvabitur innocens: salvabitur autem in munditia manuum suarum.]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.