Jób 22
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Petrus Canisius Bible, 1939 (De Heilige Schrift)
1A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
1Weer nam Elifaz van Teman het woord, en sprak:
2Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
2Handelt de mens soms ten bate van God? Neen, ten eigen bate is men wijs.
3Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
3Heeft de Almachtige er voordeel van, als ge vroom zijt, Of profijt, zo ge onberispelijk leeft?
4Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
4Bestraft Hij u soms om uw godsvrucht, Daagt Hij u daarom voor het gerecht?
5Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
5Is het niet om uw grote boosheid, Om uw fouten, zonder eind?
6Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
6Ja, zonder noodzaak neemt ge pand van uw broeders, En trekt de berooiden de kleren uit;
7Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
7Den dorstige geeft ge geen water, Den hongerige onthoudt ge zijn brood.
8Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
8Den man met de vuist moet het land toebehoren, En de gunsteling moet het bewonen;
9Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
9Maar de weduwen zendt ge zonder iets heen, De armen der wezen slaat ge stuk!
10A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
10En daarom zijt ge van strikken omringd, Plotseling verbijsterd van schrik;
11Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
11Is uw licht verduisterd, zodat ge niet ziet, Slaat de stortvloed over u heen!
12Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
12Woont God niet hoog in de hemel? Zie eens, hoe hoog de sterren staan!
13Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
13Maar gij besluit er uit: Wat kan God weten, Of richten door de wolken heen?
14Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
14Het zwerk is een sluier voor Hem, zodat Hij niet ziet, Hij wandelt rond op het hemelgewelf.
15Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
15Wilt ge de weg van vroeger bewandelen Die de boosdoeners hebben betreden:
16Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
16Die vóór hun tijd zijn weggesleurd, Toen de vloed hun grondvesten wegspoelde?
17Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
17Die tot God durfden zeggen: Weg van ons! Wat kan de Almachtige ons doen?
18On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
18Hij had hun huizen met voorspoed gevuld, En Zich niet met de plannen der bozen bemoeid.
19Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
19De vromen zien het met vreugde, De onschuldige drijft de spot met hen:
20Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
20“Waarachtig, hun have vernield, Hun overvloed door het vuur verteerd!”
21Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
21Verzoen u met Hem, dan leeft ge in vrede, Dan wordt uw rijkdom weer groot;
22Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
22Neem de onderrichting aan uit zijn mond, En bewaar zijn woord in uw hart.
23Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
23Wanneer ge vol ootmoed u tot den Almachtige bekeert, De ongerechtigheid uit uw tent verwijdert:
24Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
24Dan zult ge het goud als stof gaan schatten, Het Ofirgoud als kiezel der beken.
25Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
25Want de Almachtige zal het fijnste goud voor u zijn, En stapels van zilver;
26A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
26Dan zult ge u in den Almachtige verlustigen, En uw aanschijn verheffen tot God.
27Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
27Dan zult ge Hem roepen: Hij zal u verhoren, En ge zult Hem dankoffers brengen;
28Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
28Onderneemt ge iets, het komt tot stand, En het licht zal uw wegen bestralen!
29Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
29Want Hij vernedert de trots, Maar redt, wie de ogen neerslaat;
30Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
30Hij verlost den onschuldige: Door de reinheid uwer handen wordt ook gij dus verlost!
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.