Jób
Chapter 37
Kralice Bible (1613)
vs Petrus Canisius Bi…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Jób 37

Kralice Bible (1613)
Petrus Canisius Bible, 1939 (De Heilige Schrift)
1Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
1Ja, hierover siddert mijn hart, En springt op van zijn plaats.
2Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
2Hoort, hoort het bulderen van zijn stem, Het gebrom, dat komt uit zijn mond.
3Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
3Langs heel de hemel slingert Hij zijn bliksem, En tot de grenzen der aarde.
4Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
4Zijn stem gromt achter Hem aan, Hij dondert met zijn machtige kreet; Hij houdt de bliksem niet terug, Wanneer zijn stem zich laat horen.
5Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
5Maar ook wonderen wrocht God door zijn stem, Doet grote, onbegrijpelijke dingen!
6Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
6Hij spreekt tot de sneeuw: Val op aarde neer; Tot de regenstromen: Weest hevig!
7Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
7Dan sluit Hij alle mensen op, Opdat ieder sterveling zijn werk erkent;
8Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
8Ook de dieren zoeken hun schuilplaats op, En leggen zich neer in hun holen.
9Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
9Uit zijn kamer komt de wervelwind, Uit zijn voorraadschuren de koude;
10Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
10Door de adem Gods wordt het ijs gestolten, De watervlakte in boeien gelegd;
11A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
11Het zwerk belaadt Hij met dampen, En spreidt zijn lichtende wolken uit.
12Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
12Ze zweven naar alle kanten rond, En gaan, zoals Hij het beschikt, Om te volbrengen, wat Hij hun gebiedt, Op de oppervlakte der aarde:
13Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
13Is het tot straf, ze volbrengen zijn wil; Is het tot zegen, ze voeren hem uit.
14Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
14Job, schenk er uw aandacht aan, Houd op, en let op Gods wonderen!
15Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
15Begrijpt ge, hoe God ze gebiedt, En het licht van zijn wolken doet flitsen;
16A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
16Begrijpt ge iets van het zweven der wolken, Van de wonderwerken van den Alwetende?
17Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
17Gij, wiens kleren te warm zijn, Als de aarde amechtig van de zuidenwind ligt:
18Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
18Kunt gij, evenals Hij, het zwerk tot een uitspansel strijken, Vast als een spiegel van gegoten metaal?
19Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
19Laat mij weten, wat wij Hem zullen zeggen, Wij, die door de duisternis hulpeloos staan!
20Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
20Zal deze wijken wanneer ik het zeg; Worden weggevaagd, als de mens het beveelt?
21Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
21Neen, thans aanschouwt men geen licht, Het is door de wolken verduisterd; Maar een wind steekt op, en bezemt ze weg:
22Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
22En uit het Noorden breekt de goudglans door! God is van ontzagwekkende luister omringd:
23Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
23Wij dringen dus niet tot den Almachtige door! Hij is groot in kracht en gerechtigheid; Hij is de Heer van het recht, die nimmer verdrukt!
no verse 24 in this text
24Daarom moeten de mensen Hem vrezen, Doorgronden Hem al de wijzen niet!

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.