Jób
Chapter 13
Kralice Bible (1613)
vs Petrus Canisius Bi…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Jób 13

Kralice Bible (1613)
Petrus Canisius Bible, 1939 (De Heilige Schrift)
1Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
1Zie, dit alles heb ik met eigen ogen aanschouwd, Mijn oor heeft het gehoord en verstaan.
2Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
2Wat gij weet, weet ik even goed: Ik doe niet onder voor u.
3Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
3Daarom wil ik tot den Almachtige spreken, Mijn zaak bepleiten voor God!
4Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
4Want gij zijt leugensmeden, En kwakzalvers allemaal!
5Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
5Als gij er nu maar het zwijgen toe deedt, Rekende men het u als wijsheid aan.
6Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
6Luistert dus liever naar mijn pleit, En geeft acht op het pleidooi mijner lippen.
7Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
7Moogt gij leugens spreken, om God te believen, Ter wille van Hem onwaarheid zeggen;
8Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
8Moogt gij partijdig voor Hem zijn, Wanneer gij voor God denkt te pleiten?
9Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
9Loopt dit goed voor u af, wanneer Hij u in verhoor neemt; Of denkt gij Hem te bedriegen, zoals men mensen bedriegt?
10V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
10Ten zwaarste zal Hij u straffen, Zo gij partijdig zijt in het geniep.
11Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
11Zal zijn Majesteit u dan niet ontstellen, Zijn verschrikkingen u niet overvallen?
12Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
12Want uw uitspraken zijn spreuken van as, Uw betogen, betogen van leem!
13Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
13Zwijgt derhalve, en laat mij spreken; Laat er van komen wat wil!
14Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
14Ik pak mijn vlees tussen mijn tanden, En neem mijn leven in mijn hand.
15By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
15Wil Hij me doden, ik wacht Hem af; Maar ik verdedig mijn wandel voor Hem!
16Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
16Dit zal reeds een triomf voor mij zijn; Want de boze durft niet eens voor zijn aanschijn treden!
17Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
17Luistert dus goed naar mijn woord, Leent het oor aan mijn rede.
18Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
18Zie, ik heb mijn pleit gereed, Ik ben mij bewust van mijn recht!
19Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
19Wie brengt er iets tegen mij in? Ik zou aanstonds zwijgen en sterven.
20Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
20Twee dingen moet Gij mij echter besparen, Dan verschuil ik mij niet voor uw aanschijn:
21Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
21Neem uw hand van mij weg, En verbijster mij niet door uw verschrikking.
22Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
22Daag mij dus uit, en ik zal antwoorden; Of laat mij spreken, en antwoord Gij:
23Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
23Hoeveel fouten en zonden heb ik bedreven, Noem mij mijn misdaden en zonden op!
24Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
24Waarom verbergt Gij uw aanschijn, En beschouwt Gij mij als uw vijand?
25Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
25Wilt gij een weggewaaid blad nog verschrikken, Een verdorde halm nog vervolgen:
26Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
26Dat Gij zo’n bitter lot mij bestemt, En de fouten wreekt van mijn jeugd;
27A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
27Mijn voeten steekt in een blok, al mijn gangen bewaakt, En mijn voetzolen bespiedt?
28Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
28-

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.