Jób 13
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
1Ето, све је то видело око моје, чуло ухо моје, и разумело.
2Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
2Шта ви знате, знам и ја, нисам гори од вас.
3Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
3Ипак бих говорио са Свемогућим, и рад сам с Богом правдати се.
4Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
4Јер ви измишљате лажи, сви сте залудни лекари.
5Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
5О да бисте сасвим ћутали! Били бисте мудри.
6Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
6Чујте мој одговор, и слушајте разлоге уста мојих.
7Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
7Треба ли да говорите за Бога неправду или превару да говорите за Њ?
8Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
8Треба ли да Му гледате ко је? Треба ли да се препирете за Бога?
9Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
9Хоће ли бити добро кад вас стане испитивати? Хоћете ли Га преварити као што се вара човек?
10V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
10Заиста ће вас карати, ако тајно узгледате ко је.
11Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
11Величанство Његово неће ли вас уплашити? И страх Његов неће ли вас спопасти?
12Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
12Спомени су ваши као пепео, и ваше висине као гомиле блата.
13Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
13Ћутите и пустите ме да ја говорим, па нека ме снађе шта му драго.
14Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
14Зашто бих кидао месо своје својим зубима и душу своју метао у своје руке?
15By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
15Гле, да ме и убије, опет ћу се уздати у Њ, али ћу бранити путеве своје пред Њим.
16Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
16И Он ће ми бити спасење, јер лицемер неће изаћи преда Њ.
17Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
17Слушајте добро беседу моју, и нека вам уђе у уши шта ћу исказати.
18Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
18Ево, спремио сам парбу своју, знам да ћу бити прав.
19Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
19Ко ће се прети са мном? Да сад умукнем, издахнуо бих.
20Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
20Само двоје немој ми учинити, па се нећу крити од лица Твог.
21Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
21Уклони руку своју од мене, и страх Твој да ме не страши.
22Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
22Потом зови ме, и ја ћу одговарати; или ја да говорим, а Ти ми одговарај.
23Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
23Колико је безакоња и греха мојих? Покажи ми преступ мој и грех мој.
24Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
24Зашто скриваш лице своје и држиш ме за непријатеља свог?
25Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
25Хоћеш ли скршити лист који носи ветар или ћеш гонити суву сламку,
26Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
26Кад ми пишеш горчине, и дајеш ми у наследство грехе младости моје,
27A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
27И мећеш ноге моје у кладе, и пазиш на све стазе моје и идеш за мном устопце?
28Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
28А он се распада као трулина, као хаљина коју једе мољац.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.