Jób 32
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
1Тада престаше она три човека одговарати Јову, јер се чињаше да је праведан.
2Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
2А Елијуј, син Варахилов од Вуза, рода Рамовог, разгневи се на Јова што се сам грађаше праведнији од Бога;
3Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
3и на три пријатеља његова разгневи се што не нађоше одговора и опет осуђиваху Јова.
4Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
4Јер Елијуј чекаше докле они говораху с Јовом, јер беху старији од њега.
5Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
5Па кад виде Елијуј да нема одговора у устима она три човека, распали се гнев његов.
6I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
6И проговори Елијуј син Варахилов од Вуза, и рече: Ја сам најмлађи, а ви сте старци, зато се бојах и не смех вам казати шта мислим.
7Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
7Мишљах: нека говори старост, и многе године нека објаве мудрост.
8Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
8Али је дух у људима, и Дух Свемогућег уразумљује их.
9Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
9Велики нису свагда мудри, и старци не знају свагда шта је право.
10A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
10Зато велим: послушај ме да кажем и ја како мислим.
11Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
11Ето, чекао сам да ви изговорите, слушао сам разлоге ваше докле извиђасте беседу.
12A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
12Пазио сам, али гле, ни један од вас не сапре Јова, не одговори на његове речи.
13Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
13Може бити да ћете рећи: Нађосмо мудрост, Бог ће га оборити, не човек.
14Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
14Није на ме управио беседе, ни ја му нећу одговарати вашим речима.
15Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
15Смели су се, не одговарају више, нестало им је речи.
16Èekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
16Чекао сам, али не говоре, стадоше, и више не одговарају.
17Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
17Одговорићу и ја за се, казаћу и ја како мислим.
18Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
18Јер сам пун речи, тесно је духу у мени.
19Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
19Гле, трбух је мој као вино без одушке, и распукао би се као нов мех.
20Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
20Говорићу да одахнем, отворићу усне своје, и одговорићу.
21Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
21Нећу гледати ко је ко, и човеку ћу говорити без ласкања.
22Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.
22Јер не умем ласкати; одмах би ме узео Творац мој.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.