Jób 24
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
1Зашто Свемогућем нису сакривена времена? И који Га знају, не виде дана Његових?
2Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
2Међе помичу безбожни, отимају стадо и пасу;
3Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
3Магарца сиротама одгоне; у залогу узимају вола удовици;
4Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
4Сиромахе одбијају с пута; убоги у земљи крију се сви.
5Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
5Гле, као дивљи магарци у пустињи излазе на посао свој устајући рано на плен; пустиња је храна њима и деци њиховој.
6Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
6Жању њиву и беру виноград који није њихов;
7Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
7Гола нагоне да ноћује без хаљине, који се немају чим покрити по зими,
8A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
8Окисли од пљуска у гори, немајући заклона, привијају се к стени.
9Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
9Грабе сироче од дојке и са сиромаха скидају залог.
10Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
10Голог остављају да иде без хаљине, и оне који носе снопове да гладују.
11Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
11Који међу њиховим зидовима уље цеде и грожђе у кацама газе, подносе жеђ.
12Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
12Људи у граду уздишу, и душе побијених вичу, а Бог не укида то.
13Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
13Они се противе светлости, не знају за путеве њене и не стају на стазама њеним.
14Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
14Зором устајући крвник убија сиромаха и убогог; а ноћу је као лупеж.
15Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
15И око курварово пази на сумрак говорећи: Да ме око не види. И сакрива лице.
16Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
16Прокопавају по мраку куће, које обдан себи забележе; не знају за светлост.
17Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
17Јер је зора њима свима сен смртни; ако их ко позна, страх их је сена смртног.
18Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
18Брзи су као поврх воде, проклет је део њихов на земљи; неће видети пута виноградског.
19Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili.
19Као што суша и врућина граби воде снежне, тако гроб грешнике.
20Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
20Заборавља их утроба материна, слатки су црвима, не спомињу се више; као дрво скршиће се неправедник.
21Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
21Здружује с њим нероткињу која не рађа, и удовици не чини добра.
22Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
22Граби јаке својом силом; остане ли који, не узда се у живот свој.
23Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
23Да му Бог да у шта ће се поуздати; али очи Његове пазе на њихове путе.
24Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
24Узвисе се за мало, па их нема; падају и гину као сви други, и као врх од класа одсецају се.
25Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
25Није ли тако? Ко ће ме утерати у лаж и обратити у ништа речи моје?
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.