Jób 32
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
1So these three men ceased to answer Job, because he was righteous in his own eyes.
2Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
2Then was kindled the wrath of Elihu the son of Barachel the Buzite, of the kindred of Ram: against Job was his wrath kindled, because he justified himself rather than God.
3Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
3Also against his three friends was his wrath kindled, because they had found no answer, and yet had condemned Job.
4Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
4Now Elihu had waited till Job had spoken, because they were elder than he.
5Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
5When Elihu saw that there was no answer in the mouth of these three men, then his wrath was kindled.
6I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
6And Elihu the son of Barachel the Buzite answered and said, I am young, and ye are very old; wherefore I was afraid, and durst not shew you mine opinion.
7Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
7I said, Days should speak, and multitude of years should teach wisdom.
8Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
8But there is a spirit in man: and the inspiration of the Almighty giveth them understanding.
9Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
9Great men are not always wise: neither do the aged understand judgment.
10A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
10Therefore I said, Hearken to me; I also will shew mine opinion.
11Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
11Behold, I waited for your words; I gave ear to your reasons, whilst ye searched out what to say.
12A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
12Yea, I attended unto you, and, behold, there was none of you that convinced Job, or that answered his words:
13Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
13Lest ye should say, We have found out wisdom: God thrusteth him down, not man.
14Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
14Now he hath not directed his words against me: neither will I answer him with your speeches.
15Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
15They were amazed, they answered no more: they left off speaking.
16Èekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
16When I had waited, (for they spake not, but stood still, and answered no more;)
17Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
17I said , I will answer also my part, I also will shew mine opinion.
18Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
18For I am full of matter, the spirit within me constraineth me.
19Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
19Behold, my belly is as wine which hath no vent; it is ready to burst like new bottles.
20Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
20I will speak, that I may be refreshed: I will open my lips and answer.
21Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
21Let me not, I pray you, accept any man’s person, neither let me give flattering titles unto man.
22Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.
22For I know not to give flattering titles; in so doing my maker would soon take me away.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.