Jób 4
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
1Then Eliphaz the Temanite answered and said,
2Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
2If we assay to commune with thee, wilt thou be grieved? but who can withhold himself from speaking?
3Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
3Behold, thou hast instructed many, and thou hast strengthened the weak hands.
4Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
4Thy words have upholden him that was falling, and thou hast strengthened the feeble knees.
5Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
5But now it is come upon thee, and thou faintest; it toucheth thee, and thou art troubled.
6Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
6Is not this thy fear, thy confidence, thy hope, and the uprightness of thy ways?
7Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
7Remember, I pray thee, who ever perished, being innocent? or where were the righteous cut off?
8Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
8Even as I have seen, they that plow iniquity, and sow wickedness, reap the same.
9Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
9By the blast of God they perish, and by the breath of his nostrils are they consumed.
10Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
10The roaring of the lion, and the voice of the fierce lion, and the teeth of the young lions, are broken.
11Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
11The old lion perisheth for lack of prey, and the stout lion’s whelps are scattered abroad.
12Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
12Now a thing was secretly brought to me, and mine ear received a little thereof.
13V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
13In thoughts from the visions of the night, when deep sleep falleth on men,
14Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
14Fear came upon me, and trembling, which made all my bones to shake.
15Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
15Then a spirit passed before my face; the hair of my flesh stood up:
16Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
16It stood still, but I could not discern the form thereof: an image was before mine eyes, there was silence, and I heard a voice, saying ,
17Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
17Shall mortal man be more just than God? shall a man be more pure than his maker?
18Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
18Behold, he put no trust in his servants; and his angels he charged with folly:
19Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
19How much less in them that dwell in houses of clay, whose foundation is in the dust, which are crushed before the moth?
20Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
20They are destroyed from morning to evening: they perish for ever without any regarding it .
21Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
21Doth not their excellency which is in them go away? they die, even without wisdom.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.