Jób 4
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Diodati Bibbia 1885
1Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
1ED Elifaz Temanita rispose, e disse:
2Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
2Se noi imprendiamo a parlarti, ti sarà egli molesto? Ma pur chi potrebbe rattener le parole?
3Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
3Ecco, tu correggevi molti, E rinforzavi le mani rimesse.
4Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
4I tuoi ragionamenti ridirizzavano quelli che vacillavano, E tu raffermavi le ginocchia che piegavano.
5Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
5Ma ora che il male ti è avvenuto, tu te ne affanni; Ora ch'è giunto fino a te, tu ne sei smarrito.
6Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
6La tua pietà non è ella stata la tua speranza, E l'integrità delle tue vie la tua aspettazione?
7Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
7Deh! rammemorati, quale innocente perì mai, Ed ove furono gli uomini diritti mai distrutti?
8Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
8Siccome io ho veduto che quelli che arano l'iniquità, E seminano la perversità, la mietono.
9Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
9Essi periscono per l'alito di Dio, E son consumati dal soffiar delle sue nari.
10Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
10Il ruggito del leone, e il grido del fier leone son ribattuti ; E i denti de' leoncelli sono stritolati.
11Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
11Il vecchio leone perisce per mancamento di preda, E i figli della leonessa son dissipati.
12Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
12Or mi è stata di nascosto significata una parola, E l'orecchio mio ne ha ritenuto un poco.
13V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
13Fra le immaginazioni delle visioni notturne, Quando il più profondo sonno cade sopra gli uomini,
14Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
14Mi è venuto uno spavento ed un tremito, Che ha spaventate tutte quante le mie ossa.
15Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
15Ed uno spirito è passato davanti a me, Che mi ha fatto arricciare i peli della mia carne;
16Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
16Egli si è fermato, ed io non ho riconosciuto il suo aspetto; Una sembianza è stata davanti agli occhi miei, Ed io ho udita una voce sommessa che diceva:
17Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
17L'uomo sarebbe egli giustificato da Dio? L'uomo sarebbe egli giudicato puro dal suo fattore?
18Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
18Ecco, egli non si fida ne' suoi servitori, E scorge della temerità ne' suoi Angeli.
19Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
19Quanto più in coloro che abitano in case di fango, Il cui fondamento è nella polvere, E che son ridotti in polvere, esposti a' vermi?
20Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
20Dalla mattina alla sera sono stritolati, E periscono in perpetuo, senza che alcuno vi ponga mente.
21Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
21L'eccellenza ch'era in loro non si diparte ella? Muoiono, ma non con sapienza.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.