Jób 31
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Diodati Bibbia 1885
1Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
1Io avea fatto patto con gli occhi miei; Come dunque avrei io mirata la vergine?
2Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
2E pur quale è la parte che Iddio mi ha mandata da alto? E quale è l'eredità che l'Onnipotente mi ha data da' luoghi sovrani?
3Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
3La ruina non è ella per lo perverso, E gli accidenti strani per gli operatori d'iniquità?
4Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
4Non vede egli le mie vie? E non conta egli tutti i miei passi?
5Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
5Se io son proceduto con falsità, E se il mio piè si è affrettato alla fraude,
6Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
6Pesimi pure Iddio con bilance giuste, E conoscerà la mia integrità.
7Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
7Se i miei passi si sono stornati dalla diritta via, E se il mio cuore è ito dietro agli occhi miei, E se alcuna macchia mi è rimasta attaccata alla mano;
8Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
8Semini pure io, e un altro se lo mangi; E sieno diradicati i miei rampolli.
9Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
9Se il mio cuore è stato allettato dietro ad alcuna donna, E se io sono stato all'agguato all'uscio del mio prossimo;
10Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
10Macini pur la mia moglie ad un altro, E chininsi altri addosso a lei.
11Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
11Perciocchè quello è una scelleratezza, Ed una iniquità da giudici.
12Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
12Conciossiachè quello sarebbe stato un fuoco Che mi avrebbe consumato fino a perdizione, E avrebbe diradicata tutta la mia rendita.
13Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
13Se io ho disdegnato di comparire in giudicio col mio servitore, E con la mia servente, Quando hanno litigato meco;
14Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
14E che farei io, quando Iddio si leverà? E quando egli ne farà inchiesta, che gli risponderei?
15Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
15Colui che mi ha fatto nel seno non ha egli fatto ancora lui? Non è egli un medesimo che ci ha formati nella matrice?
16Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
16Se io ho rifiutato a' poveri ciò che desideravano, Ed ho fatti venir meno gli occhi della vedova;
17A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
17E se ho mangiato tutto solo il mio boccone, E se l'orfano non ne ha eziandio mangiato;
18Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
18(Conciossiachè dalla mia faciullezza esso sia stato allevato meco, Come appresso un padre; Ed io abbia dal ventre di mia madre avuta cura della vedova );
19Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
19Se ho veduto che alcuno perisse per mancamento di vestimento, E che il bisognoso non avesse nulla da coprirsi;
20Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
20Se le sue reni non mi hanno benedetto, E se egli non si è riscaldato con la lana delle mie pecore;
21Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
21Se io ho levata la mano contro all'orfano, Perchè io vedeva chi mi avrebbe aiutato nella porta;
22Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
22Caggiami la paletta della spalla, E sia il mio braccio rotto, e divelto dalla sua canna.
23Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
23Perciocchè io avea spavento della ruina mandata da Dio, E che io non potrei durar per la sua altezza.
24Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
24Se ho posto l'oro per mia speranza; E se ho detto all'oro fino: Tu sei la mia confidanza;
25Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
25Se mi son rallegrato perchè le mie facoltà fosser grandi, E perchè la mia mano avesse acquistato assai;
26Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
26Se ho riguardato il sole, quando risplendeva; E la luna facendo il suo corso, chiara e lucente;
27Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
27E se il mio cuore è stato di nascosto sedotto, E la mia bocca ha baciata la mia mano;
28I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
28Questa ancora è una iniquità da giudici; Conciossiachè io avrei rinnegato l'Iddio disopra.
29Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
29Se mi son rallegrato della calamità del mio nemico, Se mi son commosso di allegrezza , quando male gli era sopraggiunto,
30Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
30Io che non pure ho recato il mio palato a peccare, Per chieder la sua morte con maledizione;
31Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
31Se la gente del mio tabernacolo non ha detto: Chi ci darà della sua carne? Noi non ce ne potremmo giammai satollare…
32Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
32Il forestiere non è restato la notte in su la strada; Io ho aperto il mio uscio al viandante.
33Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
33Se io ho coperto il mio misfatto, come fanno gli uomini, Per nasconder la mia iniquità nel mio seno…
34A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
34Quantunque io potessi spaventare una gran moltitudine, Pure i più vili della gente mi facevano paura, Ed io mi taceva, e non usciva fuor della porta.
35Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
35Oh! avessi io pure chi mi ascoltasse! Ecco, il mio desiderio è Che l'Onnipotente mi risponda, O che colui che litiga meco mi faccia una scritta;
36Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
36Se io non la porto in su la spalla, E non me la lego attorno a guisa di bende.
37Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
37Io gli renderei conto di tutti i miei passi, Io mi accosterei a lui come un capitano.
38Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
38Se la mia terra grida contro a me, E se parimente i suoi solchi piangono;
39Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
39Se ho mangiati i suoi frutti senza pagamento, E se ho fatto sospirar l'anima de' suoi padroni;
40Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol.
40In luogo del grano nasca mi il tribolo, E il loglio in luogo dell'orzo. Qui finiscono i ragionamenti di Giobbe.
41Skonávají se slova Jobova.
no verse 41 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.