Jób 34
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Diodati Bibbia 1885
1Ještě mluvil Elihu, a řekl:
1ED Elihu proseguì a parlare, e disse:
2Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
2Voi savi, udite i miei ragionamenti; E voi intendenti, porgetemi l'orecchio.
3Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
3Perciocchè l'orecchio esamina i ragionamenti, Come il palato assapora ciò che si deve mangiare.
4Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
4Proponiamoci la dirittura, Giudichiamo fra noi che cosa sia bene.
5Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
5Conciossiachè Giobbe abbia detto: Io son giusto; Iddio mi ha tolta la mia ragione.
6Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
6Mentirei io intorno alla mia ragione? La saetta, con la quale son ferito, è dolorosissima, Senza che vi sia misfatto in me .
7Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
7Quale è l'uomo simile a Giobbe, Che beve lo scherno come acqua?
8A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
8E che cammina in compagnia con gli operatori d'iniquità, E va con gli uomini empi?
9Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
9Perciocchè egli ha detto: L'uomo non fa niun profitto Di rendersi grato a Dio.
10A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
10Perciò, uomini di senno, ascoltatemi; Tolga Iddio che vi sia empietà in Dio, O perversità nell'Onnipotente.
11Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
11Perciocchè egli rende all'uomo secondo l'opera sua, E fa trovare a ciascuno secondo la sua via.
12A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
12Sì veramente Iddio non opera empiamente, E l'Onnipotente non perverte la ragione.
13Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
13Chi gli ha commesso il governo della terra? E chi gli ha imposta la cura del mondo tutto intiero?
14Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
14Se egli ponesse mente all'uomo, Egli ritrarrebbe a sè il suo alito, ed il suo soffio;
15Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
15Ogni carne insieme trapasserebbe, E l'uomo ritornerebbe nella polvere.
16Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
16Se pur tu hai del senno, ascolta questo; Porgi l'orecchio alla voce de' miei ragionamenti.
17Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
17Di vero, colui che odia la dirittura signoreggerebbe egli? E condannerai tu colui che è sommamente giusto?
18Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
18Direbbesi egli ad un re: Scellerato? E a' principi: Empio?
19Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
19Quanto meno a colui che non ha riguardo alla qualità de' principi, Ed appo cui non è riconosciuto il possente, Per essere antiposto al povero, Perchè essi tutti sono opera delle sue mani?
20V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
20Essi muoiono in un momento, E di mezza notte tutto un popolo è conquassato, e perisce; E il potente è tolto via senza opera di mani.
21Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
21Perciocchè gli occhi suoi son sopra le vie dell'uomo, Ed egli vede tutti i passi di esso.
22Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
22Non vi è oscurità, nè ombra di morte alcuna, Ove si possan nascondere gli operatori d'iniquità.
23Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
23Perciocchè Iddio non ha più riguardo all'uomo, Quando esso è per venire in giudicio davanti a lui.
24Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
24Egli fiacca i possenti incomprensibilmente, E ne costituisce altri in luogo loro.
25Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
25Perciò, conoscendo egli le opere loro, Nel girar d'una notte son fiaccati,
26Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
26Egli li sbatte come empi, In luogo di molti spettatori;
27Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
27Perciocchè si son rivolti indietro da lui, E non hanno considerate tutte le sue vie;
28Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
28Facendo pervenire infino a lui il grido del povero, E facendogli udire lo strido degli afflitti.
29(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
29Se egli rimanda in pace, chi condannerà? E se nasconde la sua faccia, chi lo riguarderà? O sia una nazione intiera , o un uomo solo ;
30Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
30Acciocchè l'uomo profano non regni più E che il popolo non sia più tenuto ne' lacci.
31Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
31Certo ei ti si conveniva indirizzarti a Dio, dicendo: Io ho portato la pena ; io non peccherò più.
32Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
32Se vi è alcuna cosa , oltre a ciò che io veggo, mostramelo; Se io ho operato perversamente, io non continuerò più.
33Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
33Vorresti tu, ch'egli ti facesse la retribuzione di ciò ch' è proceduto da te? Sei tu che rifiuti ed eleggi, non già io; Di' pure ciò che tu sai.
34Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
34Gli uomini di senno diranno meco, E l'uomo savio mi acconsentirà,
35Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
35Che Giobbe non parla con conoscimento, E che le sue parole non sono con intendimento.
36Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
36O padre mio, sia pur Giobbe provato infino all'ultimo, Per cagione delle sue repliche, simili a quelle degli uomini iniqui.
37Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
37Perciocchè altrimenti egli aggiungerà misfatto al suo peccato, Si batterà a palme fra noi, E moltiplicherà le parole sue contro a Dio.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.