Jób 34
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Ještě mluvil Elihu, a řekl:
1Élihu reprit et dit:
2Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
2Sages, écoutez mes discours! Vous qui êtes intelligents, prêtez-moi l’oreille!
3Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
3Car l’oreille discerne les paroles, Comme le palais savoure les aliments.
4Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
4Choisissons ce qui est juste, Voyons entre nous ce qui est bon.
5Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
5Job dit: Je suis innocent, Et Dieu me refuse justice;
6Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
6J’ai raison, et je passe pour menteur; Ma plaie est douloureuse, et je suis sans péché.
7Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
7Y a-t-il un homme semblable à Job, Buvant la raillerie comme l’eau,
8A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
8Marchant en société de ceux qui font le mal, Cheminant de pair avec les impies?
9Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
9Car il a dit: Il est inutile à l’homme De mettre son plaisir en Dieu.
10A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
10Écoutez-moi donc, hommes de sens! Loin de Dieu l’injustice, Loin du Tout-Puissant l’iniquité!
11Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
11Il rend à l’homme selon ses œuvres, Il rétribue chacun selon ses voies.
12A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
12Non certes, Dieu ne commet pas l’iniquité; Le Tout-Puissant ne viole pas la justice.
13Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
13Qui l’a chargé de gouverner la terre? Qui a confié l’univers à ses soins?
14Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
14S’il ne pensait qu’à lui-même, S’il retirait à lui son esprit et son souffle,
15Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
15Toute chair périrait soudain, Et l’homme rentrerait dans la poussière.
16Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
16Si tu as de l’intelligence, écoute ceci, Prête l’oreille au son de mes paroles!
17Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
17Un ennemi de la justice régnerait-il? Et condamneras-tu le juste, le puissant,
18Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
18Qui proclame la méchanceté des rois Et l’iniquité des princes,
19Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
19Qui n’a point égard à l’apparence des grands Et ne distingue pas le riche du pauvre, Parce que tous sont l’ouvrage de ses mains?
20V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
20En un instant, ils perdent la vie; Au milieu de la nuit, un peuple chancelle et périt; Le puissant disparaît, sans la main d’aucun homme.
21Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
21Car Dieu voit la conduite de tous, Il a les regards sur les pas de chacun.
22Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
22Il n’y a ni ténèbres ni ombre de la mort, Où puissent se cacher ceux qui commettent l’iniquité.
23Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
23Dieu n’a pas besoin d’observer longtemps, Pour qu’un homme entre en jugement avec lui;
24Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
24Il brise les grands sans information, Et il met d’autres à leur place;
25Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
25Car il connaît leurs œuvres. Il les renverse de nuit, et ils sont écrasés;
26Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
26Il les frappe comme des impies, A la face de tous les regards.
27Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
27En se détournant de lui, En abandonnant toutes ses voies,
28Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
28Ils ont fait monter à Dieu le cri du pauvre, Ils l’ont rendu attentif aux cris des malheureux.
29(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
29S’il donne le repos, qui répandra le trouble? S’il cache sa face, qui pourra le voir? Il traite à l’égal soit une nation, soit un homme,
30Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
30Afin que l’impie ne domine plus, Et qu’il ne soit plus un piège pour le peuple.
31Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
31Car a-t-il jamais dit à Dieu: J’ai été châtié, je ne pécherai plus;
32Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
32Montre-moi ce que je ne vois pas; Si j’ai commis des injustices, je n’en commettrai plus?
33Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
33Est-ce d’après toi que Dieu rendra la justice? C’est toi qui rejettes, qui choisis, mais non pas moi; Ce que tu sais, dis-le donc!
34Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
34Les hommes de sens seront de mon avis, Le sage qui m’écoute pensera comme moi.
35Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
35Job parle sans intelligence, Et ses discours manquent de raison.
36Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
36Qu’il continue donc à être éprouvé, Puisqu’il répond comme font les méchants! Car il ajoute à ses fautes de nouveaux péchés; Il bat des mains au milieu de nous, Il multiplie ses paroles contre Dieu.
37Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
no verse 37 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.