Jób 22
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
1Éliphaz de Théman prit la parole et dit:
2Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
2Un homme peut-il être utile à Dieu? Non; le sage n’est utile qu’à lui-même.
3Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
3Si tu es juste, est-ce à l’avantage du Tout-Puissant? Si tu es intègre dans tes voies, qu’y gagne-t-il?
4Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
4Est-ce par crainte de toi qu’il te châtie, Qu’il entre en jugement avec toi?
5Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
5Ta méchanceté n’est-elle pas grande? Tes iniquités ne sont-elles pas infinies?
6Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
6Tu enlevais sans motif des gages à tes frères, Tu privais de leurs vêtements ceux qui étaient nus;
7Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
7Tu ne donnais point d’eau à l’homme altéré, Tu refusais du pain à l’homme affamé.
8Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
8Le pays était au plus fort, Et le puissant s’y établissait.
9Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
9Tu renvoyais les veuves à vide; Les bras des orphelins étaient brisés.
10A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
10C’est pour cela que tu es entouré de pièges, Et que la terreur t’a saisi tout à coup.
11Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
11Ne vois-tu donc pas ces ténèbres, Ces eaux débordées qui t’envahissent?
12Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
12Dieu n’est-il pas en haut dans les cieux? Regarde le sommet des étoiles, comme il est élevé!
13Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
13Et tu dis: Qu’est-ce que Dieu sait? Peut-il juger à travers l’obscurité?
14Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
14Les nuées l’enveloppent, et il ne voit rien; Il ne parcourt que la voûte des cieux.
15Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
15Eh quoi! Tu voudrais prendre l’ancienne route Qu’ont suivie les hommes d’iniquité?
16Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
16Ils ont été emportés avant le temps, Ils ont eu la durée d’un torrent qui s’écoule.
17Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
17Ils disaient à Dieu: Retire-toi de nous; Que peut faire pour nous le Tout-Puissant?
18On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
18Dieu cependant avait rempli de biens leurs maisons. Loin de moi le conseil des méchants!
19Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
19Les justes, témoins de leur chute, se réjouiront, Et l’innocent se moquera d’eux:
20Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
20Voilà nos adversaires anéantis! Voilà leurs richesses dévorées par le feu!
21Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
21Attache-toi donc à Dieu, et tu auras la paix; Tu jouiras ainsi du bonheur.
22Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
22Reçois de sa bouche l’instruction, Et mets dans ton cœur ses paroles.
23Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
23Tu seras rétabli, si tu reviens au Tout-Puissant, Si tu éloignes l’iniquité de ta tente.
24Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
24Jette l’or dans la poussière, L’or d’Ophir parmi les cailloux des torrents;
25Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
25Et le Tout-Puissant sera ton or, Ton argent, ta richesse.
26A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
26Alors tu feras du Tout-Puissant tes délices, Tu élèveras vers Dieu ta face;
27Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
27Tu le prieras, et il t’exaucera, Et tu accompliras tes vœux.
28Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
28A tes résolutions répondra le succès; Sur tes sentiers brillera la lumière.
29Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
29Vienne l’humiliation, tu prieras pour ton relèvement: Dieu secourt celui dont le regard est abattu.
30Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
30Il délivrera même le coupable, Qui devra son salut à la pureté de tes mains.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.