Jób 22
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
JPS Tanakh (Jewish Publication Society, 1917)
1A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
1Then answered Eliphaz the Temanite, and said:
2Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
2Can a man be profitable unto God? Or can he that is wise be profitable unto Him?
3Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
3Is it any advantage to the Almighty, that thou art righteous? Or is it gain to Him, that thou makest thy ways blameless?
4Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
4Is it for thy fear of Him that He reproveth thee, that He entereth with thee into judgment?
5Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
5Is not thy wickedness great? And are not thine iniquities without end?
6Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
6For thou hast taken pledges of thy brother for nought, and stripped the naked of their clothing.
7Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
7Thou hast not given water to the weary to drink, and thou hast withholden bread from the hungry.
8Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
8And as a mighty man, who hath the earth, and as a man of rank, who dwelleth in it,
9Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
9Thou hast sent widows away empty, and the arms of the fatherless have been broken.
10A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
10Therefore snares are round about thee, and sudden dread affrighted thee,
11Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
11Or darkness, that thou canst not see, and abundance of waters cover thee.
12Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
12Is not God in the height of heaven? And behold the topmost of the stars, how high they are!
13Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
13And thou sayest: 'What doth God know? Can He judge through the dark cloud?
14Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
14Thick clouds are a covering to Him, that He seeth not; and He walketh in the circuit of heaven.'
15Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
15Wilt thou keep the old way which wicked men have trodden?
16Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
16Who were snatched away before their time, whose foundation was poured out as a stream;
17Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
17Who said unto God: 'Depart from us'; and what could the Almighty do unto them?
18On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
18Yet He filled their houses with good things — but the counsel of the wicked is far from me.
19Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
19The righteous saw it, and were glad, and the innocent laugh them to scorn:
20Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
20'Surely their substance is cut off, and their abundance the fire hath consumed.'
21Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
21Acquaint now thyself with Him, and be at peace; thereby shall thine increase be good.
22Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
22Receive, I pray thee, instruction from His mouth, and lay up His words in thy heart.
23Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
23If thou return to the Almighty, thou shalt be built up — if thou put away unrighteousness far from thy tents,
24Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
24And lay thy treasure in the dust, and the gold of Ophir among the stones of the brooks;
25Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
25And the Almighty be thy treasure, and precious silver unto thee;
26A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
26Then surely shalt thou have thy delight in the Almighty, and shalt lift up thy face unto God.
27Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
27Thou shalt make thy prayer unto Him, and He will hear thee, and thou shalt pay thy vows;
28Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
28Thou shalt also decree a thing, and it shall be established unto thee, and light shall shine upon thy ways.
29Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
29When they cast thee down, thou shalt say: 'There is lifting up'; for the humble person He saveth.
30Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
30He delivereth him that is innocent, yea, thou shalt be delivered through the cleanness of thy hands.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.