Jób 27
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
1Job prit de nouveau la parole sous forme sentencieuse et dit:
2Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
2Dieu qui me refuse justice est vivant! Le Tout-Puissant qui remplit mon âme d’amertume est vivant!
3Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
3Aussi longtemps que j’aurai ma respiration, Et que le souffle de Dieu sera dans mes narines,
4Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
4Mes lèvres ne prononceront rien d’injuste, Ma langue ne dira rien de faux.
5Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
5Loin de moi la pensée de vous donner raison! Jusqu’à mon dernier soupir je défendrai mon innocence;
6Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
6Je tiens à me justifier, et je ne faiblirai pas; Mon cœur ne me fait de reproche sur aucun de mes jours.
7Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
7Que mon ennemi soit comme le méchant, Et mon adversaire comme l’impie!
8Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
8Quelle espérance reste-t-il à l’impie, Quand Dieu coupe le fil de sa vie, Quand il lui retire son âme?
9Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
9Est-ce que Dieu écoute ses cris, Quand l’angoisse vient l’assaillir?
10Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
10Fait-il du Tout-Puissant ses délices? Adresse-t-il en tout temps ses prières à Dieu?
11Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
11Je vous enseignerai les voies de Dieu, Je ne vous cacherai pas les desseins du Tout-Puissant.
12Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
12Mais vous les connaissez, et vous êtes d’accord; Pourquoi donc vous laisser aller à de vaines pensées?
13Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
13Voici la part que Dieu réserve au méchant, L’héritage que le Tout-Puissant destine à l’impie.
14Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
14S’il a des fils en grand nombre, c’est pour le glaive, Et ses rejetons manquent de pain;
15Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
15Ceux qui échappent sont enterrés par la peste, Et leurs veuves ne les pleurent pas.
16Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
16S’il amasse l’argent comme la poussière, S’il entasse les vêtements comme la boue,
17Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
17C’est lui qui entasse, mais c’est le juste qui se revêt, C’est l’homme intègre qui a l’argent en partage.
18Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
18Sa maison est comme celle que bâtit la teigne, Comme la cabane que fait un gardien.
19Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
19Il se couche riche, et il meurt dépouillé; Il ouvre les yeux, et tout a disparu.
20Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
20Les terreurs le surprennent comme des eaux; Un tourbillon l’enlève au milieu de la nuit.
21Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
21Le vent d’orient l’emporte, et il s’en va; Il l’arrache violemment de sa demeure.
22Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
22Dieu lance sans pitié des traits contre lui, Et le méchant voudrait fuir pour les éviter.
23Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
23On bat des mains à sa chute, Et on le siffle à son départ.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.