Jób 34
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Ještě mluvil Elihu, a řekl:
1Pronuntians itaque Eliu, etiam hæc locutus est:
2Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
2[Audite, sapientes, verba mea: et eruditi, auscultate me.
3Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
3Auris enim verba probat, et guttur escas gustu dijudicat.
4Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
4Judicium eligamus nobis, et inter nos videamus quid sit melius.
5Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
5Quia dixit Job: Justus sum, et Deus subvertit judicium meum.
6Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
6In judicando enim me mendacium est: violenta sagitta mea absque ullo peccato.
7Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
7Quis est vir ut est Job, qui bibit subsannationem quasi aquam:
8A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
8qui graditur cum operantibus iniquitatem, et ambulat cum viris impiis?
9Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
9Dixit enim: Non placebit vir Deo, etiam si cucurrerit cum eo.
10A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
10Ideo, viri cordati, audite me: absit a Deo impietas, et ab Omnipotente iniquitas.
11Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
11Opus enim hominis reddet ei, et juxta vias singulorum restituet eis.
12A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
12Vere enim Deus non condemnabit frustra, nec Omnipotens subvertet judicium.
13Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
13Quem constituit alium super terram? aut quem posuit super orbem quem fabricatus est?
14Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
14Si direxerit ad eum cor suum, spiritum illius et flatum ad se trahet.
15Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
15Deficiet omnis caro simul, et homo in cinerem revertetur.
16Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
16Si habes ergo intellectum, audi quod dicitur, et ausculta vocem eloquii mei:
17Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
17numquid qui non amat judicium sanari potest? et quomodo tu eum qui justus est in tantum condemnas?
18Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
18Qui dicit regi: Apostata; qui vocat duces impios;
19Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
19qui non accipit personas principum, nec cognovit tyrannum cum disceptaret contra pauperem: opus enim manuum ejus sunt universi.
20V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
20Subito morientur, et in media nocte turbabuntur populi: et pertransibunt, et auferent violentum absque manu.
21Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
21Oculi enim ejus super vias hominum, et omnes gressus eorum considerat.
22Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
22Non sunt tenebræ, et non est umbra mortis, ut abscondantur ibi qui operantur iniquitatem,
23Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
23neque enim ultra in hominis potestate est, ut veniat ad Deum in judicium.
24Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
24Conteret multos, et innumerabiles, et stare faciet alios pro eis.
25Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
25Novit enim opera eorum, et idcirco inducet noctem, et conterentur.
26Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
26Quasi impios percussit eos in loco videntium:
27Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
27qui quasi de industria recesserunt ab eo, et omnes vias ejus intelligere noluerunt:
28Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
28ut pervenire facerent ad eum clamorem egeni, et audiret vocem pauperum.
29(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
29Ipso enim concedente pacem, quis est qui condemnet? ex quo absconderit vultum, quis est qui contempletur eum, et super gentes, et super omnes homines?
30Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
30Qui regnare facit hominem hypocritam propter peccata populi.
31Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
31Quia ergo ego locutus sum ad Deum, te quoque non prohibebo.
32Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
32Si erravi, tu doce me; si iniquitatem locutus sum, ultra non addam.
33Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
33Numquid a te Deus expetit eam, quia displicuit tibi? tu enim cœpisti loqui, et non ego: quod si quid nosti melius, loquere.
34Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
34Viri intelligentes loquantur mihi, et vir sapiens audiat me.
35Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
35Job autem stulte locutus est, et verba illius non sonant disciplinam.
36Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
36Pater mi, probetur Job usque ad finem: ne desinas ab homine iniquitatis:
37Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
37quia addit super peccata sua blasphemiam, inter nos interim constringatur: et tunc ad judicium provocet sermonibus suis Deum.]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.