Jób 8
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
1Respondens autem Baldad Suhites, dixit:
2Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
2[Usquequo loqueris talia, et spiritus multiplex sermones oris tui?
3Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
3Numquid Deus supplantat judicium? aut Omnipotens subvertit quod justum est?
4Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
4Etiam si filii tui peccaverunt ei, et dimisit eos in manu iniquitatis suæ:
5Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
5tu tamen si diluculo consurrexeris ad Deum, et Omnipotentem fueris deprecatus;
6A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
6si mundus et rectus incesseris: statim evigilabit ad te, et pacatum reddet habitaculum justitiæ tuæ,
7A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
7in tantum ut si priora tua fuerint parva, et novissima tua multiplicentur nimis.
8Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
8Interroga enim generationem pristinam, et diligenter investiga patrum memoriam
9(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
9(hesterni quippe sumus, et ignoramus, quoniam sicut umbra dies nostri sunt super terram),
10Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
10et ipsi docebunt te, loquentur tibi, et de corde suo proferent eloquia.
11Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
11Numquid vivere potest scirpus absque humore? aut crescere carectum sine aqua?
12Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
12Cum adhuc sit in flore, nec carpatur manu, ante omnes herbas arescit.
13Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
13Sic viæ omnium qui obliviscuntur Deum, et spes hypocritæ peribit.
14Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
14Non ei placebit vecordia sua, et sicut tela aranearum fiducia ejus.
15Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
15Innitetur super domum suam, et non stabit; fulciet eam, et non consurget.
16Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
16Humectus videtur antequam veniat sol, et in ortu suo germen ejus egredietur.
17Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
17Super acervum petrarum radices ejus densabuntur, et inter lapides commorabitur.
18A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
18Si absorbuerit eum de loco suo, negabit eum, et dicet: Non novi te.
19Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
19Hæc est enim lætitia viæ ejus, ut rursum de terra alii germinentur.
20Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
20Deus non projiciet simplicem, nec porriget manum malignis,
21Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
21donec impleatur risu os tuum, et labia tua jubilo.
22Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
22Qui oderunt te induentur confusione, et tabernaculum impiorum non subsistet.]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.