Jób 41
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
1[Non quasi crudelis suscitabo eum: quis enim resistere potest vultui meo?
2Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
2Quis ante dedit mihi, ut reddam ei? omnia quæ sub cælo sunt, mea sunt.
3Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
3Non parcam ei, et verbis potentibus, et ad deprecandum compositis.
4Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
4Quis revelabit faciem indumenti ejus? et in medium oris ejus quis intrabit?
5Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
5Portas vultus ejus quis aperiet? per gyrum dentium ejus formido.
6Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
6Corpus illius quasi scuta fusilia, compactum squamis se prementibus.
7Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
7Una uni conjungitur, et ne spiraculum quidem incedit per eas.
8Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
8Una alteri adhærebit, et tenentes se nequaquam separabuntur.
9Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
9Sternutatio ejus splendor ignis, et oculi ejus ut palpebræ diluculi.
10Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
10De ore ejus lampades procedunt, sicut tædæ ignis accensæ.
11Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
11De naribus ejus procedit fumus, sicut ollæ succensæ atque ferventis.
12Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
12Halitus ejus prunas ardere facit, et flamma de ore ejus egreditur.
13V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
13In collo ejus morabitur fortitudo, et faciem ejus præcedit egestas.
14Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
14Membra carnium ejus cohærentia sibi: mittet contra eum fulmina, et ad locum alium non ferentur.
15Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
15Cor ejus indurabitur tamquam lapis, et stringetur quasi malleatoris incus.
16Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
16Cum sublatus fuerit, timebunt angeli, et territi purgabuntur.
17Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
17Cum apprehenderit eum gladius, subsistere non poterit, neque hasta, neque thorax:
18Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
18reputabit enim quasi paleas ferrum, et quasi lignum putridum æs.
19Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
19Non fugabit eum vir sagittarius: in stipulam versi sunt ei lapides fundæ.
20Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
20Quasi stipulam æstimabit malleum, et deridebit vibrantem hastam.
21Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
21Sub ipso erunt radii solis, et sternet sibi aurum quasi lutum.
22Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
22Fervescere faciet quasi ollam profundum mare, et ponet quasi cum unguenta bulliunt.
23Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
23Post eum lucebit semita: æstimabit abyssum quasi senescentem.
24Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
24Non est super terram potestas quæ comparetur ei, qui factus est ut nullum timeret.
25Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
25Omne sublime videt: ipse est rex super universos filios superbiæ.]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.