Jób
Chapter 12
Kralice Bible (1613)
vs Clementine Vulgate…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Jób 12

Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Odpověděv pak Job, řekl:
1Respondens autem Job, dixit:
2V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
2[Ergo vos estis soli homines, et vobiscum morietur sapientia?
3I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
3Et mihi est cor sicut et vobis, nec inferior vestri sum; quis enim hæc quæ nostis ignorat?
4Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
4Qui deridetur ab amico suo, sicut ego, invocabit Deum, et exaudiet eum: deridetur enim justi simplicitas.
5Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
5Lampas contempta apud cogitationes divitum parata ad tempus statutum.
6Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
6Abundant tabernacula prædonum, et audacter provocant Deum, cum ipse dederit omnia in manus eorum.
7Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
7Nimirum interroga jumenta, et docebunt te; et volatilia cæli, et indicabunt tibi.
8Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
8Loquere terræ, et respondebit tibi, et narrabunt pisces maris.
9Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
9Quis ignorat quod omnia hæc manus Domini fecerit?
10V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
10In cujus manu anima omnis viventis, et spiritus universæ carnis hominis.
11Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
11Nonne auris verba dijudicat? et fauces comedentis, saporem?
12Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
12In antiquis est sapientia, et in multo tempore prudentia.
13Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
13Apud ipsum est sapientia et fortitudo; ipse habet consilium et intelligentiam.
14Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
14Si destruxerit, nemo est qui ædificet; si incluserit hominem, nullus est qui aperiat.
15Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
15Si continuerit aquas, omnia siccabuntur; et si emiserit eas, subvertent terram.
16U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
16Apud ipsum est fortitudo et sapientia; ipse novit et decipientem, et eum qui decipitur.
17On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
17Adducit consiliarios in stultum finem, et judices in stuporem.
18Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
18Balteum regum dissolvit, et præcingit fune renes eorum.
19On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
19Ducit sacerdotes inglorios, et optimates supplantat:
20On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
20commutans labium veracium, et doctrinam senum auferens.
21On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
21Effundit despectionem super principes, eos qui oppressi fuerant relevans.
22On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
22Qui revelat profunda de tenebris, et producit in lucem umbram mortis.
23On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
23Qui multiplicat gentes, et perdit eas, et subversas in integrum restituit.
24On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
24Qui immutat cor principum populi terræ, et decipit eos ut frustra incedant per invium:
25Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
25palpabunt quasi in tenebris, et non in luce, et errare eos faciet quasi ebrios.]

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.