Jób
Chapter 5
Kralice Bible (1613)
vs Clementine Vulgate…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Jób 5

Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
1[Voca ergo, si est qui tibi respondeat, et ad aliquem sanctorum convertere.
2Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
2Vere stultum interficit iracundia, et parvulum occidit invidia.
3Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
3Ego vidi stultum firma radice, et maledixi pulchritudini ejus statim.
4Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
4Longe fient filii ejus a salute, et conterentur in porta, et non erit qui eruat.
5Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
5Cujus messem famelicus comedet, et ipsum rapiet armatus, et bibent sitientes divitias ejus.
6Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
6Nihil in terra sine causa fit, et de humo non oritur dolor.
7Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
7Homo nascitur ad laborem, et avis ad volatum.
8Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
8Quam ob rem ego deprecabor Dominum, et ad Deum ponam eloquium meum:
9Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
9qui facit magna et inscrutabilia, et mirabilia absque numero;
10Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
10qui dat pluviam super faciem terræ, et irrigat aquis universa;
11Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
11qui ponit humiles in sublime, et mœrentes erigit sospitate;
12Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
12qui dissipat cogitationes malignorum, ne possint implere manus eorum quod cœperant;
13Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
13qui apprehendit sapientes in astutia eorum, et consilium pravorum dissipat.
14Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
14Per diem incurrent tenebras, et quasi in nocte, sic palpabunt in meridie.
15Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
15Porro salvum faciet egenum a gladio oris eorum, et de manu violenti pauperem.
16Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
16Et erit egeno spes; iniquitas autem contrahet os suum.
17Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
17Beatus homo qui corripitur a Deo: increpationem ergo Domini ne reprobes:
18Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
18quia ipse vulnerat, et medetur; percutit, et manus ejus sanabunt.
19Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
19In sex tribulationibus liberabit te, et in septima non tangent te malum.
20V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
20In fame eruet te de morte, et in bello de manu gladii.
21Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
21A flagello linguæ absconderis, et non timebis calamitatem cum venerit.
22Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
22In vastitate et fame ridebis, et bestias terræ non formidabis.
23Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
23Sed cum lapidibus regionum pactum tuum, et bestiæ terræ pacificæ erunt tibi.
24A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
24Et scies quod pacem habeat tabernaculum tuum; et visitans speciem tuam, non peccabis.
25Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
25Scies quoque quoniam multiplex erit semen tuum, et progenies tua quasi herba terræ.
26Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
26Ingredieris in abundantia sepulchrum, sicut infertur acervus tritici in tempore suo.
27Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
27Ecce hoc, ut investigavimus, ita est: quod auditum, mente pertracta.]

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.