Jób 19
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Diodati Bibbia 1885
1Tedy odpověděv Job, řekl:
1E GIOBBE rispose, e disse:
2Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
2Infino a quando addoglierete voi l'anima mia, E mi triterete con parole?
3Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
3Già dieci volte voi mi avete fatta onta; Non vi vergognate voi di procedere così stranamente meco?
4Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
4Ma pure, sia così certamente che io abbia fallito, Il mio fallo dimorerà meco.
5Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
5Se pur volete innalzarvi sopra a me, E volete rimproverarmi il mio vituperio,
6Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
6Sappiate ora che Iddio mi ha sovvertito, E ch'egli mi ha intorniato della sua rete.
7Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
7Ecco, io grido violenza, e non sono esaudito; Io sclamo, e non mi si fa ragione.
8Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
8Egli ha abbarrata la mia via sì che io non posso passare; Ed ha poste le tenebre sopra i miei sentieri.
9Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
9Egli mi ha spogliato della mia gloria, E mi ha tolta la corona del mio capo.
10Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
10Egli mi ha disfatto d'ogn'intorno, sì che io me ne vo via; Ed ha fatta dileguar la mia speranza, come quella di un albero;
11Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
11Ed ha accesa la sua ira contro a me, E mi ha reputato per uno de ' suoi nemici.
12Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
12Le sue schiere son venute tutte insieme, E si hanno spianata la via contro a me, E si sono accampate intorno al mio tabernacolo.
13Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
13Egli ha allontanati d'appresso a me i miei fratelli; I miei conoscenti si son del tutto alienati da me.
14Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
14I miei prossimi se ne son rimasti, Ed i miei conoscenti mi hanno dimenticato.
15Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
15I miei famigliari, e le mie serventi, mi tengono per istraniero; Io paio loro un forestiere.
16Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
16Io chiamo il mio servitore, ed egli non risponde, Quantunque io lo preghi di mia bocca.
17Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
17Il mio fiato è divenuto stranio alla mia moglie, Benchè io la supplichi per li figliuoli del mio ventre.
18Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
18Fino a' piccoli fanciulli mi disdegnano; Se io mi levo, sparlano di me.
19V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
19Tutti i miei consiglieri segreti mi abbominano; E quelli che io amava si son rivolti contro a me.
20K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
20Le mie ossa sono attaccate alla mia pelle ed alla mia carne; E non mi è rimasto altro di salvo che la pelle d'intorno a' miei denti.
21Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
21Abbiate pietà di me, abbiate pietà di me, o voi amici miei; Perciocchè la mano del Signore mi ha toccato.
22Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
22Perchè mi perseguitate voi come Iddio, E non vi saziate della mia carne?
23Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
23Oh! fosser pur ora scritti i miei ragionamenti! Oh! fosser pure stampati in un libro!
24Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
24Oh! fossero in sempiterno intagliati con uno scarpello di ferro E con del piombo, sopra un sasso!
25Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
25Ora, quant'è a me, io so che il mio Redentore vive, E che nell'ultimo giorno egli si leverà sopra la polvere;
26A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
26E quantunque , dopo la mia pelle, questo corpo sia roso, Pur vedrò con la carne mia Iddio;
27Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
27Il quale io vedrò, gli occhi miei lo vedranno, e non un altro; Le mie reni si consumano in me.
28Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
28Anzi dovreste dire: Perchè lo perseguitiamo noi? Poichè la radice della parola si ritrova in me.
29Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
29Temiate della spada; Perciocchè il supplicio dell'iniquità è la spada; Acciocchè sappiate che vi è un giudicio.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.