Jób
Chapter 19
Kralice Bible (1613)
vs Kulish and Puluj B…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Jób 19

Kralice Bible (1613)
Kulish and Puluj Bible (1905)
1Tedy odpověděv Job, řekl:
1І відказав Йов і рече:
2Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
2Докіль мучити мете душу мою й торгати мене словами?
3Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
3Вже ж ви й так десять раз соромили мене; чи ж вам не стидно, так тїснити мене?
4Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
4Коли я й справдї провинився, то провина моя на менї зостанесь.
5Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
5А коли вам так любо, величатись надо мною й докоряти менї осоромленнєм моїм,
6Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
6То знайте, що се Бог поверг мене ʼд землї й обвів кругом мене сїть свою.
7Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
7Ось, я кричу: кривда! й нїхто не чує; я голошу, а нема суду (справедливого).
8Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
8Він перегородив менї путь, і я не маю переходу, й розпростер темноту на стежки мої.
9Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
9Зволїк із мене славу мою й зняв вінець із голови моєї.
10Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
10Навкруги опустошив мене, й я відходжу; й, неначе деревину, вирвав надїю мою.
11Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
11Він запалав проти мене гнївом своїм, і в одно повернув мене з ворогами своїми.
12Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
12Полки його притягли купою й справили дорогу собі на мене, та обсїли кругом намет мій.
13Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
13Браттє моє оддалив від мене, а знакомі мої цураються мене.
14Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
14Рід мій покинув мене, й знакомі мої забули про мене.
15Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
15Домівники мої й служебки мої вважають усї за чужого мене; приходнем став я в очах їх.
16Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
16Кличу раба мого, — він не озивається; мушу моїми його благати устами.
17Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
17Жінка гидує диханнєм моїм, і менї треба вмоляти її згадкою на дїти від тїла мого.
18Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
18Ба й малі дїти мене за покидьку вважають: я підведусь, а вони збиткуються надо мною.
19V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
19Всї, що до грудї моєї тулились, гордують мною, а ті, кого я любив, проти мене встали.
20K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
20Поприсихали кістки до кожі й до тїла мого, зосталась тільки кожа около зубів моїх:
21Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
21О, змилосердьтесь, помилуйте мене хоч ви, мої друзї, бо рука Божа побила мене!
22Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
22За що й ви ще мене женете, так як Бог, наче б не могли насититись тїлом моїм?
23Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
23О, коли б то слова мої написано! в книзї коли б можна їх начертати рильцем залїзним на олові, —
24Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
24Про вічні часи на каменї видовбати!
25Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
25Я знаю — Відкупитель мій живе, й він у послїдний день підійме з пороху отсю розпадаючуся кожу мою,
26A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
26І я в тїлї мойму побачу Бога.
27Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
27Я самий вбачу його; мої очі, не очі когось другого, побачать його. Аж ниє серце в грудї моїй!
28Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
28Вам про мене сказати б: За що нам гнати його? Як коли б корінь злого знайдено в менї!
29Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
29О, бійтесь меча (Божого), бо меч той мстить неправду, й знайте, що є суд Божий!

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.