Jób
Chapter 28
Kralice Bible (1613)
vs Kulish and Puluj B…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Jób 28

Kralice Bible (1613)
Kulish and Puluj Bible (1905)
1Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
1Так! срібло має початкову жилу, й золото своє місце, де його плавлють.
2Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
2Залїзо добувають із землї, а мідь витоплюють із каміння.
3Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
3(Чоловік) робить кінець тьмі й пильно шукає за (таким) каменем у мороцї й найглухійшій темнотї.
4Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
4Пробивають закоп у місцях, де не постала нога; спускаючись, висять і сумують далеко від людей.
5Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
5Земля, де хлїб росте, у нутрі розрита, неначе огнем.
6V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
6Камінь її — то сафир із золотими крупцями.
7K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
7Стежки туди не знає хижа птиця, й не зазирнуло туди око яструба;
8Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
8Не топтали її левчуки, й не ходив по нїй шакаль.
9K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
9На граніт накладає він (чоловік) руку свою, з коренем перевертає гори.
10Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
10В скелях прорубує канали, й все дорогоцїнне вбачає око його.
11Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
11Зупиняє протоки бурчаків і, що заховано в тьмі, все те на сьвітло виносить.
12Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
12А де ж мудрість знайти? і де є місце розуму?
13Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
13Чоловік не знає цїни її, й не знаходиться вона на землї живих.
14Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
14Безодня говорить: Не в менї вона; та й море каже: Не в мене!
15Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
15Не продається вона за золото та й не вимінюєсь її за срібло ваговите;
16Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
16Не в цїнї вона з золотом Офирським, нї з дорогоцїнним ониксом, нї з сафіром.
17Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
17Не рівняєсь із нею золото й кришталь, та й не виміняєш її за посуди щирозолоті.
18Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
18А про коралї та перли й згадувати нїщо; здобути премудрість — цїннїйш над рубини.
19Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
19Ба й топаз Етиопський їй не рівня; щирим золотом не цїнуєсь вона.
20Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
20Звідки ж береся премудрість? і де є місце розуму?
21Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
21Від усього, що живе, скрита вона, ба не догледить її й птаство піднебесне.
22Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
22Правда, безодня та смерть говорять: до ушей наших доходила чутка про неї;
23Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
23Але тільки Бог знає тропу до неї та знає й місце її.
24Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
24Він бо прозирає всї концї сьвіту, й що під небом, він вбачає.
25Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
25Як він визначив вітрові вагу й водї давав міру,
26On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
26Коли вказував дощам закон, а блискавицям дорогу, —
27Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
27Тодї він бачив її й явив її, й приспособив її, та навчив ще й слїдити її,
28Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
28І сказав чоловіку: Страх Господень — се справдїшня премудрість тобі; берегтись злого — се розум.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.