Jób
Chapter 16
Kralice Bible (1613)
vs Kulish and Puluj B…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Jób 16

Kralice Bible (1613)
Kulish and Puluj Bible (1905)
1A odpovídaje Job, řekl:
1І відповів Йов і сказав:
2Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.
2Чув я доволї такого; гіркі з вас усїх потїшителї!
3Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?
3Чи ти скінчиш вітряну твою мову? і що спонукало тебе таке говорити?
4Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?
4Вмів би й я так, як ви, говорити, як би душа ваша була на місцї душі моєї; й я узброївся б на вас словами й кивав би над вами головою моєю;
5Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.
5Додавав би вам відваги язиком моїм, і рушаннєм губ потїшав би вас.
6Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.
6Та чи я говорю, — не втихає мій смуток; чи перестаю, — він не покидає мене.
7Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.
7Бо він отсе вичерпав мене. Ти (Боже) спустошив всю семю мою.
8A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.
8Ти покрив мене морщинами в сьвідоцтво проти мене; знеможілість моя встає проти мене, винуватить мене прилюдно.
9Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.
9Гнїв його розриває мене й лютує проти мене, скрегоче на мене зубами своїми; ворогом зиркає на мене очима своїми.
10Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.
10Роззявили на мене пащі свої; ругаючись, бють мене по щоках; всї змовились на мене.
11Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.
11Бог віддав мене беззаконникові, й в руки безбожникам кинув мене.
12Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.
12Жив я спокоєн собі, а він потряс мене; взяв мене за шию та побив мене й поставив за цїль собі.
13Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.
13Стріли його оточили кругом мене; він сїче нутро моє без пощади, й пролив на землю жовч мою;
14Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.
14Пробиває в менї пролом за проломом, пре на мене, як велитень-воїн.
15Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.
15Веретище сшив я на тїло моє, й в порох занурив голову мою.
16Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.
16Вид мій почервонїв від плачу, а на віях моїх тїнь смертна, —
17Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.
17Хоч нема кривди на руках моїх, та й молитва моя чиста.
18Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.
18Земле, не закривай крови моєї, й нехай не буде (в тобі) місця жалісному кликові мойму!
19Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.
19Та оце сьвідок мій на небесах, і на висотах заступник мій.
20Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.
20Многомовні други мої! До Бога проливає сльози око моє.
21Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.
21О, коби то міг чоловік правуватись з Богом, як син людський з ближним своїм!
22Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.
22Та вже доходить мій вік до кінця, й я відходжу в дорогу, якою не вертають.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.