Jób 21
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Diodati Bibbia 1885
1A odpovídaje Job, řekl:
1E GIOBBE rispose, e disse:
2Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
2Date udienza al mio ragionamento, E ciò mi sarà in vece delle vostre consolazioni.
3Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
3Comportatemi che io parli; E poichè avrò parlato, beffatevi pure.
4Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
4Quant'è a me, il mio lamento si addirizza egli ad un uomo? E perchè non sarebbe distretto lo spirito mio?
5Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
5Riguardate a me, e stupite, E mettetevi la mano in su la bocca.
6Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
6Io stesso, quando me ne ricordo, sono tutto attonito, E la carne mia ne prende orrore.
7Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
7Perchè vivono gli empi? Perchè invecchiano, ed anche son forti e vigorosi?
8Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
8La lor progenie è stabilita nel lor cospetto, insieme con loro; E i lor discendenti son davanti agli occhi loro.
9Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
9Le case loro non sono se non pace, senza spavento; E la verga di Dio non è sopra loro.
10Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
10I lor tori ammontano, e non fallano; Le lor vacche figliano, e non isperdono.
11Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
11Essi mandano fuori i lor fanciulletti come pecore; E i lor figliuoli van saltellando.
12Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
12Essi alzano la voce col tamburo e con la cetera; E si rallegrano al suon dell'organo.
13Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.
13Logorano la loro età in piacere, E poi in un momento scendono nel sepolcro.
14Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
14Quantunque abbiano detto a Dio: Dipartiti da noi; Perciocchè noi non prendiam piacere nella conoscenza delle tue vie.
15Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
15Che è l'Onnipotente, che noi gli serviamo? E che profitto faremo se lo preghiamo?
16Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
16Ecco, il ben loro non è egli nelle lor mani? ( Sia il consiglio degli empi lungi da me.)
17Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
17Quante volte avviene egli che la lampana degli empi sia spenta, E che la lor ruina venga loro addosso, E che Iddio dià loro tormenti nella sua ira per lor parte?
18Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
18E che sieno come paglia al vento, E come pula che il turbo invola?
19Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
19E che Iddio riserbi a' lor figliuoli la violenza da loro usata; O che egli la renda a loro stessi, e ch'essi lo sentano?
20A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
20E che gli occhi loro veggano la lor ruina, E ch'essi bevano dell'ira dell'Onnipotente?
21O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
21Perciocchè del rimanente , quale affezione avranno essi alle lor case, Da che il numero de' lor mesi sarà stato troncato?
22Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
22Potrebbesi insegnar scienza a Dio? Conciossiachè egli sia quel che giudica gli eccelsi.
23Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
23Colui muore nel colmo della felicità, In compiuta pace e tranquillità.
24Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
24Le sue secchie son piene di latte, E le sue ossa sono abbeverate di midolla.
25Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
25E costui muore, essendo in amaritudine d'animo, E non avendo giammai mangiato con diletto.
26Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
26Amendue giacciono nella polvere, E i vermini li coprono.
27Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
27Ecco, io conosco i vostri pensamenti, E i malvagi discorsi che voi fate contro a me a torto.
28Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
28Perciocchè voi direte: Ove è la casa del magnifico? Ed ove sono i padiglioni ove abitavano gli empi?
29Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
29Non vi siete voi giammai informati da coloro che fanno viaggi? Voi non disdirete già i segnali ch'essi ne dànno;
30Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
30Che il malvagio è riparato al giorno della ruina, Quando le ire sono sparse.
31Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
31Chi gli rappresenterà la sua via in faccia? E chi gli farà la retribuzione di ciò ch'egli ha fatto?
32A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
32Poi appresso egli è portato ne' sepolcri, E non attende più ad altro che all'avello.
33Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
33I cespi della valle gli son dolci; Ed egli si tira dietro tutti gli uomini, Siccome davanti a lui ne son iti innumerabili.
34Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
34Come dunque mi consolate voi vanamente? Conciossiachè nelle vostre repliche vi sia sempre della prevaricazione.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.