Jób 21
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1A odpovídaje Job, řekl:
1Hiob antwortete und sprach:
2Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
2Hört doch meiner Rede zu und laßt mir das anstatt eurer Tröstungen sein!
3Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
3Vertragt mich, daß ich auch rede, und spottet darnach mein!
4Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
4Handle ich denn mit einem Menschen? oder warum sollte ich ungeduldig sein?
5Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
5Kehrt euch her zu mir; ihr werdet erstarren und die Hand auf den Mund legen müssen.
6Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
6Wenn ich daran denke, so erschrecke ich, und Zittern kommt mein Fleisch an.
7Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
7Warum leben denn die Gottlosen, werden alt und nehmen zu an Gütern?
8Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
8Ihr Same ist sicher um sie her, und ihre Nachkömmlinge sind bei ihnen.
9Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
9Ihr Haus hat Frieden vor der Furcht, und Gottes Rute ist nicht über ihnen.
10Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
10Seinen Stier läßt man zu, und es mißrät ihm nicht; seine Kuh kalbt und ist nicht unfruchtbar.
11Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
11Ihre jungen Kinder lassen sie ausgehen wie eine Herde, und ihre Knaben hüpfen.
12Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
12Sie jauchzen mit Pauken und Harfen und sind fröhlich mit Flöten.
13Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.
13Sie werden alt bei guten Tagen und erschrecken kaum einen Augenblick vor dem Tode,
14Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
14die doch sagen zu Gott: “Hebe dich von uns, wir wollen von deinen Wegen nicht wissen!
15Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
15Wer ist der Allmächtige, daß wir ihm dienen sollten? oder was sind wir gebessert, so wir ihn anrufen?”
16Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
16“Aber siehe, ihr Glück steht nicht in ihren Händen; darum soll der Gottlosen Sinn ferne von mir sein.”
17Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
17Wie oft geschieht's denn, daß die Leuchte der Gottlosen verlischt und ihr Unglück über sie kommt? daß er Herzeleid über sie austeilt in seinem Zorn?
18Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
18daß sie werden wie Stoppeln vor dem Winde und wie Spreu, die der Sturmwind wegführt?
19Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
19“Gott spart desselben Unglück auf seine Kinder”. Er vergelte es ihm selbst, daß er's innewerde.
20A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
20Seine Augen mögen sein Verderben sehen, und vom Grimm des Allmächtigen möge er trinken.
21O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
21Denn was ist ihm gelegen an seinem Hause nach ihm, wenn die Zahl seiner Monden ihm zugeteilt ist?
22Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
22Wer will Gott lehren, der auch die Hohen richtet?
23Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
23Dieser stirbt frisch und gesund in allem Reichtum und voller Genüge,
24Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
24sein Melkfaß ist voll Milch, und seine Gebeine werden gemästet mit Mark;
25Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
25jener aber stirbt mit betrübter Seele und hat nie mit Freuden gegessen;
26Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
26und liegen gleich miteinander in der Erde, und Würmer decken sie zu.
27Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
27Siehe, ich kenne eure Gedanken wohl und euer frevles Vornehmen gegen mich.
28Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
28Denn ihr sprecht: “Wo ist das Haus des Fürsten? und wo ist die Hütte, da die Gottlosen wohnten?”
29Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
29Habt ihr denn die Wanderer nicht befragt und nicht gemerkt ihre Zeugnisse?
30Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
30Denn der Böse wird erhalten am Tage des Verderbens, und am Tage des Grimms bleibt er.
31Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
31Wer will ihm ins Angesicht sagen, was er verdient? wer will ihm vergelten, was er tut?
32A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
32Und er wird zu Grabe geleitet und hält Wache auf seinem Hügel.
33Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
33Süß sind ihm die Schollen des Tales, und alle Menschen ziehen ihm nach; und derer, die ihm vorangegangen sind, ist keine Zahl.
34Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
34Wie tröstet ihr mich so vergeblich, und eure Antworten finden sich unrecht!
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.