Jób 21
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Baibal Olcim (Matupi Chin)
1A odpovídaje Job, řekl:
1Te phoeiah Job loh a doo tih tih,
2Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
2Ka ol hnatun, hnatun lamtah te te nangmih kah hloephloeinah om saeh.
3Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
3Ka thui vaengah kai ol he ueh mai lamtah ka thui hnukah nan tamdaeng akhaw.
4Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
4Kai khaw ka kohuetnah he hlang hut a? Balae tih ka mueihla loh a ngen pawt mai eh?
5Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
5Kai taengla a mael vaengah hal tih a kut neh a ka te a puei.
6Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
6Ka poek bal vaengah ka let tih ka pumsa he tuennah loh a tuuk.
7Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
7Halang rhoek tah haimo la a hing uh akhaw balae tih tatthai la a len uh.
8Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
8A mikhmuh kah a tiingan rhoek neh a mikhmuh kah a cadil cahma khaw amih taengah a cikngae sak.
9Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
9Amih im khaw birhihnah lamloh ngaimongnah la om tih Pathen kah conghol loh amih soah cuk thil pawh.
10Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
10A vaito a pil vaengah a vaito a pom khaw tuei pawt tih thangyah tlaih pawh.
11Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
11A casenca rhoek te boiva bangla a hlah uh tih a camoe rhoek loh soipet uh.
12Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
12Kamrhing neh rhotoeng te a phueih uh tih phavi ol neh a kohoe uh.
13Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.
13Amamih vaengkah tue then khuiah muei uh tih hmawn uh. Mikhaptok ah saelkhui la ael uh.
14Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
14Tedae Pathen taengah, “Kaimih taeng lamloh nong laeh. Na longpuei ming ham ka ngaih uh moenih.
15Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
15Anih taengah thothueng ham khaw unim tlungthang? A taengah n'cuuk uh ham khaw balae a hoeikhang eh?” a ti uh.
16Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
16Amih kah thennah khaw amamih kut ah om pawt lah ko ke. Halang rhoek kah cilsuep te kai lamloh lakhla saeh.
17Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
17Halang rhoek kah hmaithoi tah metlam khaw thi tih amamih kah rhainah amamih soah a thoeng pah. A thintoek neh a rhilong a suem pah.
18Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
18Khohli hmai ah cangkong bangla om uh tih cangkik bangla cangpalam loh a khuen.
19Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
19Pathen loh a ca rhoek ham a khoem coeng. A boethae te amah taengah thuung saeh lamtah ming saeh.
20A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
20A sitlohthamlam te a mik, a mik ah tueng saeh lamtah tlungthang kah kosi te mam sak saeh.
21O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
21A hnukah a imkhui ham a kongaih te balae? A hla kah a tarhing khaw bawt coeng.
22Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
22Pathen te mingnah a tukkil a? Amah he pomsang tih lai a tloek.
23Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
23A cungkuem dongah bidipbisok tih thayoeituipan la amah kah thincaknah rhuhrhong neh aka duek he,
24Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
24A rhangsuk khaw suktui buem tih a rhuh hliing khaw sulpuem.
25Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
25Hinglu khahing la duek tih hnothen aka ca pawt he khaw,
26Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
26laipi khuiah rhenten yalh tih a rhit loh a soah a yol.
27Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
27Nangmih kah kopoek ka ming phoeiah tangkhuepnah neh kai soah nan hul ni te.
28Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
28“Hlangcong im te menim? Halang tolhmuen kah dap te menim?” na ti uh.
29Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
29Longpuei aka poeng rhoek te na dawt uh pawt tih amih kah miknoek khaw na hmat uh pawt nim?
30Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
30Rhainah khohnin lamloh boethae te a tuem tih thinpom khohnin lamloh a khuen te ta.
31Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
31A khoboe te a mikhmuh ah aka phoe pah te unim? A saii bangla a taengah aka thuung te unim?
32A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
32Anih khaw phuel la a khuen vaengah laivuei ni a hak thil.
33Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
33Anih ham soklong kah dikmuh khaw tui. Anih hnuk te hlang boeih loh a thoelh tih anih hmai kah hlangmi tae lek pawh.
34Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
34Te dongah balae tih a honghi la kai he nan hloep uh? Nangmih kah taikhaih khaw boekoeknah la cul coeng,” a ti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.