Jób 31
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Freedom Bible (フリーダム・バイブル)
1Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
1私は自分の目と契約を結んだ。 どうして私が若い女を欲情のまなざしで見ることができようか。
2Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
2上なる神からの分け前、 高き所の全能者から受け継ぐものとは何であろうか。
3Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
3それは不義な者への災難であり、 不義を行う者への破滅ではないか。
4Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
4神は私の道を見て、 私のすべての歩みを数えておられないだろうか。
5Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
5もし私が偽りのうちを歩み、 私の足が欺きへと急いだのなら、
6Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
6（正しい秤で私を量ってくださるように。 そうすれば神は私の誠実さを知るだろう。）
7Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
7もし私の歩みが道からそれ、 私の心が私の目に従って歩み、 私の手に少しでも汚れがこびりついているなら、
8Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
8私が種を蒔き、ほかの者がそれを食べるように。 そうだ、私の畑の収穫は根こそぎにされるように。
9Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
9もし心が女に惑わされ、 私が隣人の戸口で待ち伏せをしたなら、
10Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
10私の妻はほかの男のために臼をひき、 ほかの男たちが彼女と寝るように。
11Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
11それは恥ずべき罪、 そうだ、それは裁判官に罰せられるべき罪だ。
12Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
12それは滅びに至るまで焼き尽くす火であり、 私のすべての収穫を根こそぎにするだろう。
13Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
13もし私が自分の男奴隷の訴えや、 女奴隷の訴えを軽んじたなら、 彼らが私と争ったときに、
14Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
14神が立ち上がられるとき、私はどうしようか。 神が調べられるとき、私は神に何と答えようか。
15Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
15胎の中で私を造られた方が、彼をも造られたのではないか。 同じ方が私たちを胎の中で形造られたのではないか。
16Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
16もし私が貧しい者の願いを退けたり、 やもめの目を待ち疲れさせたりしたなら、
17A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
17あるいは私の一切れのパンを私一人で食べ、 みなしごに分け与えなかったなら、
18Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
18（いや、私は若いころから父親のようにみなしごを育て、 母の胎を出てから、やもめを導いてきた）、
19Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
19もし私が、着物がないために滅びようとしている者や、 覆うものがない貧しい者を見たなら、
20Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
20もし彼が心から私を祝福せず、 彼が羊の毛で暖められなかったなら、
21Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
21もし私が門で自分の味方がいるのを見て、 みなしごに向かって手を振り上げたなら、
22Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
22私の肩は肩甲骨から落ち、 私の腕は骨から折れるように。
23Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
23神から下る災いは、私の恐れ。 その威光の前で、私は何もできない。
24Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
24もし私が金を自分の希望とし、 純金に向かって『あなたは私の頼みである』と言ったなら、
25Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
25もし私が、自分の富が大きいために、 また自分の手が多くを得たために喜んだなら、
26Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
26もし私が輝く太陽や、 輝きながら進む月を見たときに、
27Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
27私の心がひそかに誘惑され、 私の手を口に当てて口づけを送ったなら、
28I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
28これもまた裁判官に罰せられるべき罪だ。 私は天におられる神を否定したことになるからだ。
29Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
29もし私が、私を憎む者の滅びを喜んだり、 災いが彼に降りかかったときに得意になったりしたなら
30Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
30（私は呪いによって彼の命を求め、 口を罪に陥らせたことはない）、
31Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
31もし私の天幕の人々が、 『主人の食物で満腹しなかった者がいるだろうか』と言わなかったなら
32Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
32（外国人が通りで野宿したことはなく、 私は旅人のために自分の戸を開いてきた）、
33Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
33もし私がアダムのように自分の背きを覆い、 自分の不義を心の中に隠したなら、
34A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
34大きな群衆を恐れ、 部族の軽蔑が私を怯えさせたために、 私が黙って、戸口から出なかったようなことがあったなら——
35Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
35ああ、私に耳を傾けてくれる者がいればよいのに！ 見よ、これが私の署名だ！ 全能者よ、私に答えよ！ 告発者よ、私の起訴状を書け！
36Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
36確かに私はそれを自分の肩に担ぎ、 冠のように身に結ぶだろう。
37Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
37私は自分の歩みの数を神に告げ、 君主のように御前へ近づくだろう。
38Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
38もし私の土地が私に向かって叫び、 その畝がともに泣いたなら、
39Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
39もし私が金を払わずにその実を食べたり、 その所有者たちの命を失わせたりしたなら、
40Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol.
40小麦の代わりにいばらが、 大麦の代わりに悪臭を放つ草が生えるように。 ヨブの言葉は終わった。
41Skonávají se slova Jobova.
no verse 41 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.