Jób 31
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Berean Standard Bible
1Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
1“I have made a covenant with my eyes. How then could I gaze with desire at a virgin?
2Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
2For what is the allotment of God from above, or the heritage from the Almighty on high?
3Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
3Does not disaster come to the unjust and calamity to the workers of iniquity?
4Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
4Does He not see my ways and count my every step?
5Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
5If I have walked in falsehood or my foot has rushed to deceit,
6Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
6let God weigh me with honest scales, that He may know my integrity.
7Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
7If my steps have turned from the path, if my heart has followed my eyes, or if impurity has stuck to my hands,
8Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
8then may another eat what I have sown, and may my crops be uprooted.
9Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
9If my heart has been enticed by my neighbor’s wife, or I have lurked at his door,
10Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
10then may my own wife grind grain for another, and may other men sleep with her.
11Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
11For that would be a heinous crime, an iniquity to be judged.
12Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
12For it is a fire that burns down to Abaddon; it would root out my entire harvest.
13Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
13If I have rejected the cause of my manservant or maidservant when they made a complaint against me,
14Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
14what will I do when God rises to judge? How will I answer when called to account?
15Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
15Did not He who made me in the womb also make them? Did not the same One form us in the womb?
16Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
16If I have denied the desires of the poor or allowed the widow’s eyes to fail,
17A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
17if I have eaten my morsel alone, not sharing it with the fatherless—
18Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
18though from my youth I reared him as would a father, and from my mother’s womb I guided the widow—
19Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
19if I have seen one perish for lack of clothing, or a needy man without a cloak,
20Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
20if his heart has not blessed me for warming him with the fleece of my sheep,
21Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
21if I have lifted up my hand against the fatherless because I saw that I had support in the gate,
22Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
22then may my arm fall from my shoulder and be torn from its socket.
23Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
23For calamity from God terrifies me, and His splendor I cannot overpower.
24Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
24If I have put my trust in gold or called pure gold my security,
25Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
25if I have rejoiced in my great wealth because my hand had gained so much,
26Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
26if I have beheld the sun in its radiance or the moon moving in splendor,
27Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
27so that my heart was secretly enticed and my hand threw a kiss from my mouth,
28I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
28this would also be an iniquity to be judged, for I would have denied God on high.
29Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
29If I have rejoiced in my enemy’s ruin, or exulted when evil befell him—
30Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
30I have not allowed my mouth to sin by asking for his life with a curse—
31Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
31if the men of my house have not said, ‘Who is there who has not had his fill?’—
32Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
32but no stranger had to lodge on the street, for my door has been open to the traveler—
33Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
33if I have covered my transgressions like Adam by hiding my guilt in my heart,
34A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
34because I greatly feared the crowds and the contempt of the clans terrified me, so that I kept silent and would not go outside—
35Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
35(Oh, that I had one to hear me! Here is my signature. Let the Almighty answer me; let my accuser compose an indictment.
36Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
36Surely I would carry it on my shoulder and wear it like a crown.
37Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
37I would give account of all my steps; I would approach Him like a prince.)—
38Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
38if my land cries out against me and its furrows weep together,
39Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
39if I have devoured its produce without payment or broken the spirit of its tenants,
40Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol.
40then let briers grow instead of wheat and stinkweed instead of barley.” Thus conclude the words of Job.
41Skonávají se slova Jobova.
no verse 41 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.