Jób 6
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Berean Standard Bible
1Odpovídaje pak Job, řekl:
1Then Job replied:
2Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.
2“If only my grief could be weighed and placed with my calamity on the scales.
3Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.
3For then it would outweigh the sand of the seas— no wonder my words have been rash.
4Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.
4For the arrows of the Almighty have pierced me; my spirit drinks in their poison; the terrors of God are arrayed against me.
5Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?
5Does a wild donkey bray over fresh grass, or an ox low over its fodder?
6Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?
6Is tasteless food eaten without salt, or is there flavor in the white of an egg ?
7Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.
7My soul refuses to touch them; they are loathsome food to me.
8Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,
8If only my request were granted and God would fulfill my hope:
9Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.
9that God would be willing to crush me, to unleash His hand and cut me off!
10Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.
10It still brings me comfort, and joy through unrelenting pain, that I have not denied the words of the Holy One.
11Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?
11What strength do I have, that I should still hope? What is my future, that I should be patient?
12Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?
12Is my strength like that of stone, or my flesh made of bronze?
13Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,
13Is there any help within me now that success is driven from me?
14Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?
14A despairing man should have the kindness of his friend, even if he forsakes the fear of the Almighty.
15Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,
15But my brothers are as faithless as wadis, as seasonal streams that overflow,
16Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.
16darkened because of the ice and the inflow of melting snow,
17V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.
17but ceasing in the dry season and vanishing from their channels in the heat.
18Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.
18Caravans turn aside from their routes; they go into the wasteland and perish.
19To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,
19The caravans of Tema look for water; the travelers of Sheba hope to find it.
20Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.
20They are confounded because they had hoped; their arrival brings disappointment.
21Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se.
21For now you are of no help; you see terror, and you are afraid.
22Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?
22Have I ever said, ‘Give me something; offer me a bribe from your wealth;
23Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?
23deliver me from the hand of the enemy; redeem me from the grasp of the ruthless’?
24Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.
24Teach me, and I will be silent. Help me understand how I have erred.
25Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?
25How painful are honest words! But what does your argument prove?
26Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?
26Do you intend to correct my words, and treat as wind my cry of despair?
27Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.
27You would even cast lots for an orphan and barter away your friend.
28A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.
28But now, please look at me. Would I lie to your face?
29Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.
29Reconsider; do not be unjust. Reconsider, for my righteousness is at stake.
30A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?
30Is there iniquity on my tongue? Can my mouth not discern malice?
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.