Jób 3
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Kralice Bible (1613)
1Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
1Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
2Nebo mluvě Job, řekl:
2Nebo mluvě Job, řekl:
3Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
3Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
4Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
4Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
5Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
5Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
6Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
6Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
7Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
7Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
8Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
8Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
9Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
9Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
10Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
10Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
11Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
11Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
12Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
12Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
13Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
13Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
14S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
14S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
15Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
15Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
16Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
16Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
17Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
17Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
18Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
18Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
19Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
19Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
20Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
20Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
21Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
21Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
22Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
22Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
23Èlověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
23Èlověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
24Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
24Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
25To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
25To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
26Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
26Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.