Job 9
Berean Standard BibleTranslation
Berean Standard Bible
Kralice Bible (1613)
1Then Job answered:
1Odpověděv pak Job, řekl:
2“Yes, I know that it is so, but how can a mortal be righteous before God?
2I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
3If one wished to contend with God, he could not answer Him one time out of a thousand.
3A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
4God is wise in heart and mighty in strength. Who has resisted Him and prospered?
4Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
5He moves mountains without their knowledge and overturns them in His anger.
5On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
6He shakes the earth from its place, so that its foundations tremble.
6On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
7He commands the sun not to shine; He seals off the stars.
7On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
8He alone stretches out the heavens and treads on the waves of the sea.
8On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
9He is the Maker of the Bear and Orion, of the Pleiades and the constellations of the south.
9On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
10He does great things beyond searching out, and wonders without number.
10On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
11Were He to pass by me, I would not see Him; were He to move, I would not recognize Him.
11Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
12If He takes away, who can stop Him? Who dares to ask Him, ‘What are You doing?’
12Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
13God does not restrain His anger; the helpers of Rahab cower beneath Him.
13Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
14How then can I answer Him or choose my arguments against Him?
14Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
15For even if I were right, I could not answer. I could only beg my Judge for mercy.
15Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
16If I summoned Him and He answered me, I do not believe He would listen to my voice.
16Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
17For He would crush me with a tempest and multiply my wounds without cause.
17Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
18He does not let me catch my breath, but overwhelms me with bitterness.
18Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
19If it is a matter of strength, He is indeed mighty! If it is a matter of justice, who can summon Him ?
19Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
20Even if I were righteous, my mouth would condemn me; if I were blameless, it would declare me guilty.
20Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
21Though I am blameless, I have no concern for myself; I despise my own life.
21Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
22It is all the same, and so I say, ‘He destroys both the blameless and the wicked.’
22Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
23When the scourge brings sudden death, He mocks the despair of the innocent.
23Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
24The earth is given into the hand of the wicked; He blindfolds its judges. If it is not He, then who is it?
24Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
25My days are swifter than a runner; they flee without seeing good.
25Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
26They sweep by like boats of papyrus, like an eagle swooping down on its prey.
26Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
27If I were to say, ‘I will forget my complaint and change my expression and smile,’
27Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
28I would still dread all my sufferings; I know that You will not acquit me.
28Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
29Since I am already found guilty, why should I labor in vain?
29Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
30If I should wash myself with snow and cleanse my hands with lye,
30Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
31then You would plunge me into the pit, and even my own clothes would despise me.
31Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
32For He is not a man like me, that I can answer Him, that we can take each other to court.
32Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
33Nor is there a mediator between us, to lay his hand upon us both.
33Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
34Let Him remove His rod from me, so that His terror will no longer frighten me.
34Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
35Then I would speak without fear of Him. But as it is, I am on my own.
35Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.