ヨブ記 9
Freedom Bible (フリーダム・バイブル)Translation
Freedom Bible (フリーダム・バイブル)
Kralice Bible (1613)
1そこでヨブは答えた。
1Odpověděv pak Job, řekl:
2まことに、私はそれがその通りであることを知っている。 しかし、人がどうして神の前で義とされようか。
2I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
3もし人が神と争うことを望んでも、 千に一つも神に答えることはできない。
3A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
4御心は知恵に満ち、御力は強い。 誰が神に対して心を固くして、無事でいられただろうか。
4Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
5神は山々を移されるが、山々はそれを知らない。 怒りのうちにそれらを覆す。
5On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
6神は地をその場所から揺り動かされる。 その柱は震える。
6On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
7神が太陽に命じられると、それは昇らず、 星々を封じられる。
7On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
8神はただ独りで天を広げ、 海の大波の上を歩かれる。
8On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
9神は北斗七星、オリオン、プレアデス、 そして南の星座の部屋を造られる。
9On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
10神は測り知れない大いなることを行い、 まことに数え切れない不思議なことを行われる。
10On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
11見よ、神は私のそばを通られるが、私は神を見ない。 神はまた通り過ぎて行かれるが、私は神に気づかない。
11Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
12見よ、神は奪い去られる。 誰が神を妨げることができようか。 誰が神に『何をなさるのか』と問えよう。
12Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
13神はその怒りを収めない。 ラハブの助け手たちは神の下に身をかがめる。
13Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
14まして、私がどうして神に答え、 神と論じ合うために言葉を選べるだろうか。
14Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
15たとえ私が義であったとしても、私は神に答えないだろう。 私は私の裁き主に願い求めるのみである。
15Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
16もし私が呼びかけて、神が私に答えられたとしても、 神が私の声に耳を傾けられたとは私は信じない。
16Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
17神は嵐で私を打ち砕き、 理由もなく私の傷を増し加えられるからだ。
17Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
18神は私に息をつかせず、 苦しみで満たす。
18Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
19もし力のことなら、見よ、神は力強い。 もし裁きのことなら、『誰が私を呼び出すのか』と神は言われる。
19Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
20たとえ私が義であったとしても、私自身の口が私を罪に定める。 たとえ私が咎のない者であっても、私の口は私を曲がった者とする。
20Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
21私は咎のない者だ。 私は自分自身を顧みない。 私は自分の命を忌み嫌う。
21Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
22それはみな同じだ。 だから私は言う。神は咎のない者も悪者も滅ぼされると。
22Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
23むちが突然殺すとき、 神は罪のない者の絶望をあざ笑う。
23Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
24地は悪者の手に渡されている。 神はその地の裁き司たちの顔を覆う。 もし神ではないなら、一体誰なのか。
24Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
25今、私の日々は走る者よりも速い。 それらは逃げ去り、良いことを見ない。
25Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
26それらは葦の小舟のように過ぎ去った。 獲物に飛びかかる鷲のように。
26Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
27もし私が、『自分の不平を忘れよう。 悲しい顔を捨てて、明るくしよう』と言っても、
27Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
28私はすべての悲しみを恐れる。 私は、あなたが私を罪のない者とはされないことを知っている。
28Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
29私は罪に定められる。 それならなぜ、私はむなしく労苦するのか。
29Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
30たとえ私が雪の水で身を洗い、 灰汁で手をきよめたとしても、
30Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
31なおあなたは私を溝の中に突き落とす。 私の衣でさえ私を忌み嫌うだろう。
31Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
32神は私のような人ではない。だから私は神に答えることも、 私たちが共に裁きの場に出ることもできない。
32Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
33私たち二人に手を置く仲裁者は、 私たちの間にはいない。
33Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
34神が私からそのむちを取り去ってくださるように。 神の恐れが私を怯えさせないように。
34Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
35そうすれば、私は語り、神を恐れないだろう。 だが、私自身にはそうする力がない。
35Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.