ヨブ記
Chapter 7
Freedom Bible (フリーダム・バイブル)
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers
Freedom Bible (フリーダム・バイブル)
Kralice Bible (1613)
1人は地上で苦役に服しているのではないか。 その日々は雇い人の日々のようではないか。
1Zdaliž nemá vyměřeného času člověk na zemi? A dnové jeho jako dnové nájemníka.
2日陰を切に望むしもべのように、 その賃金を待ち望む雇い人のように。
2Jako služebník, kterýž touží po stínu, a jako nájemník, jenž očekává skonání díla svého:
3こうして、私は悲惨な月日を割り当てられ、 苦痛の夜が私に定められた。
3Tak jsou mi dědičně přivlastněni měsícové marní, a noci plné trápení jsou mi odečteny.
4私は横たわるとき、こう言う。 『いつ起き上がれるか。夜はいつ終わるのか。』 私は夜明けまで寝返りを打ってばかりいる。
4Jestliže ležím, říkám: Kdy vstanu? A pomine noc? Tak pln bývám myšlení až do svitání.
5私の肉体はうじ虫とちりの塊をまとい、 私の皮膚はふさがっては、またただれる。
5Tělo mé odíno jest červy a strupem i prachem, kůže má puká se a rozpouští.
6私の日々は機織りの杼よりも速く、 希望もないままに過ぎ去っていく。
6Dnové moji rychlejší byli nežli člunek tkadlce, nebo stráveni jsou bez prodlení.
7どうか覚えていてください。私の命は一息にすぎない。 この目は二度と幸いを見ない。
7Rozpomeň se, ó Pane, že jako vítr jest život můj, a oko mé že více neuzří dobrých věcí,
8今、私を見る目も、やがて私を見なくなる。 あなたの目は私に向けられるが、私はもう存在しない。
8Aniž mne spatří oko, jenž mne vídalo. Oči tvé budou ke mně, a mne již nebude.
9雲が消え去ってなくなるように、 よみ へ下る者は、もはや上って来ない。
9Jakož oblak hyne a mizí, tak ten, kterýž sstupuje do hrobu, nevystoupí zase,
10彼はもはや自分の家に帰ることはなく、 彼の場所も、もはや彼を知ることはない。
10Aniž se opět navrátí do domu svého, aniž ho již více pozná místo jeho.
11だから私は黙っていない。 私は霊の苦悩のゆえに語り、 心の苦しみのままに嘆こう。
11Protož nemohuť já zdržeti úst svých, mluvím v ssoužení ducha svého, naříkám v hořkosti duše své.
12私は海なのか、海の怪物なのか。 なぜ、あなたは私に見張りを置くのか。
12Zdali jsem já mořem čili velrybem, že jsi mne stráží osadil?
13私が『私の寝床が私を慰め、 私の寝椅子が私の不平を和らげてくれる』と言うとき、
13Když myslím: Potěší mne lůže mé, poodejme naříkání mého postel má:
14あなたは夢で私を怯えさせ、 幻によって私を恐れさせる。
14Tedy mne strašíš sny, a viděními děsíš mne,
15それで私はむしろ絞め殺されることを選び、 この骨だけの身でいるよりも死を選ぶ。
15Tak že sobě zvoluje zaškrcení duše má, a smrt nad život.
16私は自分の命を忌み嫌う。 私は永遠に生きたくはない。 私を放っておけ。私の日々は一息にすぎないからだ。
16Mrzí mne, nebuduť déle živ. Poodstupiž ode mne, nebo marní jsou dnové moji.
17人とは何者なのか、あなたが彼を大いなるものとし、 彼に心を留められるとは。
17Co jest člověk, že ho sobě tak vážíš, a že tak o něj pečuješ?
18あなたが毎朝彼を訪れ、 絶えず彼を試みられるとは。
18A že ho navštěvuješ každého jitra, a každé chvíle jej zkušuješ?
19あなたはいつまで、私から目をそらさないのか。 私が唾を飲み込む間さえも、私を放っておかれないのか。
19Dokudž se neodvrátíš ode mne, a nedáš mi aspoň polknouti mé sliny?
20たとえ私が罪を犯したとして、あなたに何をしたというのか。人を見張る方よ。 なぜあなたは私を標的にしたのか。 それで、私は自分自身にとって重荷となっている。
20Zhřešil jsem, což mám učiniti, ó strážce lidský? Proč jsi mne položil za cíl sobě, tak abych sám sobě byl břemenem?
21なぜあなたは私の背きを赦し、私の咎を取り去ってくださらないのか。 私は今、ちりの中に横たわろうとしている。 あなたは私を熱心に探すだろうが、私はもはや存在しない。
21Nýbrž proč neodejmeš přestoupení mého, a neodpustíš nepravosti mé? Nebo již v zemi lehnu. Potom bys mne i pilně hledal, nebude mne.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.