אִיּוֹב 7
Modern Hebrew BibleTranslation
Modern Hebrew Bible
Kralice Bible (1613)
1הלא צבא לאנוש על ארץ וכימי שכיר ימיו׃
1Zdaliž nemá vyměřeného času člověk na zemi? A dnové jeho jako dnové nájemníka.
2כעבד ישאף צל וכשכיר יקוה פעלו׃
2Jako služebník, kterýž touží po stínu, a jako nájemník, jenž očekává skonání díla svého:
3כן הנחלתי לי ירחי שוא ולילות עמל מנו לי׃
3Tak jsou mi dědičně přivlastněni měsícové marní, a noci plné trápení jsou mi odečteny.
4אם שכבתי ואמרתי מתי אקום ומדד ערב ושבעתי נדדים עדי נשף׃
4Jestliže ležím, říkám: Kdy vstanu? A pomine noc? Tak pln bývám myšlení až do svitání.
5לבש בשרי רמה וגיש עפר עורי רגע וימאס׃
5Tělo mé odíno jest červy a strupem i prachem, kůže má puká se a rozpouští.
6ימי קלו מני ארג ויכלו באפס תקוה׃
6Dnové moji rychlejší byli nežli člunek tkadlce, nebo stráveni jsou bez prodlení.
7זכר כי רוח חיי לא תשוב עיני לראות טוב׃
7Rozpomeň se, ó Pane, že jako vítr jest život můj, a oko mé že více neuzří dobrých věcí,
8לא תשורני עין ראי עיניך בי ואינני׃
8Aniž mne spatří oko, jenž mne vídalo. Oči tvé budou ke mně, a mne již nebude.
9כלה ענן וילך כן יורד שאול לא יעלה׃
9Jakož oblak hyne a mizí, tak ten, kterýž sstupuje do hrobu, nevystoupí zase,
10לא ישוב עוד לביתו ולא יכירנו עוד מקמו׃
10Aniž se opět navrátí do domu svého, aniž ho již více pozná místo jeho.
11גם אני לא אחשך פי אדברה בצר רוחי אשיחה במר נפשי׃
11Protož nemohuť já zdržeti úst svých, mluvím v ssoužení ducha svého, naříkám v hořkosti duše své.
12הים אני אם תנין כי תשים עלי משמר׃
12Zdali jsem já mořem čili velrybem, že jsi mne stráží osadil?
13כי אמרתי תנחמני ערשי ישא בשיחי משכבי׃
13Když myslím: Potěší mne lůže mé, poodejme naříkání mého postel má:
14וחתתני בחלמות ומחזינות תבעתני׃
14Tedy mne strašíš sny, a viděními děsíš mne,
15ותבחר מחנק נפשי מות מעצמותי׃
15Tak že sobě zvoluje zaškrcení duše má, a smrt nad život.
16מאסתי לא לעלם אחיה חדל ממני כי הבל ימי׃
16Mrzí mne, nebuduť déle živ. Poodstupiž ode mne, nebo marní jsou dnové moji.
17מה אנוש כי תגדלנו וכי תשית אליו לבך׃
17Co jest člověk, že ho sobě tak vážíš, a že tak o něj pečuješ?
18ותפקדנו לבקרים לרגעים תבחננו׃
18A že ho navštěvuješ každého jitra, a každé chvíle jej zkušuješ?
19כמה לא תשעה ממני לא תרפני עד בלעי רקי׃
19Dokudž se neodvrátíš ode mne, a nedáš mi aspoň polknouti mé sliny?
20חטאתי מה אפעל לך נצר האדם למה שמתני למפגע לך ואהיה עלי למשא׃
20Zhřešil jsem, což mám učiniti, ó strážce lidský? Proč jsi mne položil za cíl sobě, tak abych sám sobě byl břemenem?
21ומה לא תשא פשעי ותעביר את עוני כי עתה לעפר אשכב ושחרתני ואינני׃
21Nýbrž proč neodejmeš přestoupení mého, a neodpustíš nepravosti mé? Nebo již v zemi lehnu. Potom bys mne i pilně hledal, nebude mne.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.