אִיּוֹב

New Testament

מתיוסנט מארקהבְּשׂוֹרָה הַקְּדוֹשָׁה עַל־פִּי לוּקָסג'וןמַעֲשֵׂי הַשְּׁלִיחִיםאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס הַשָּׁלִיחַ אֶל־הָרוֹמִיִּיםאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס הָרִאשׁוֹנָה אֶל־הַקּוֹרִנְתִּיִּיםאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס הָשֵּׁנִית אֶל־הַקּוֹרִנְתִּיִיםאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס הַשָּׁלִיחַ אֶל־הַגָּלָטִיִּיםאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס הַשָּׁלִיחַ אֶל־הָאֶפְסִיִּיםאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס הַשָּׁלִיחַ אֶל־הַפִּילִפִּיִּיםאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס הַשָּׁלִיחַ אֶל־הַקּוֹלַסִּים1 סלוניס2 סלוניס1 טימותי2 טימותיאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס אֶל־טִיטוֹסאִגֶּרֶת פּוֹלוֹס אֶל־פִּילֵימוֹןאִגֶּרֶת אֶל־הָעִבְרִיםאִגֶּרֶת יַעֲקֹבהָאִגֶּרֶת הָרִאשׁוֹנָה לְפֶטְרוֹס הַשָּׁלִיחַהָאִגֶּרֶת הַשֵּׁנִית לְפֶטְרוֹס הַשָּׁלִיחַהָאִגֶּרֶת הָרִאשׁוֹנָה לְיוֹחָנָן הַשָּׁלִיחַהָאִגֶּרֶת הַשֵּׁנִית לְיוֹחָנָן הַשָּׁלִיחַהָאִגֶּרֶת הַשְּׁלִישִׁית לְיוֹחָנָן הַשָּׁלִיחַאִגֶּרֶת יְהוּדָהחזוֹן יוֹחָנָן
Chapter 6
Modern Hebrew Bible
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

אִיּוֹב 6

Modern Hebrew Bible
Kralice Bible (1613)
1ויען איוב ויאמר׃
1Odpovídaje pak Job, řekl:
2לו שקול ישקל כעשי והיתי במאזנים ישאו יחד׃
2Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.
3כי עתה מחול ימים יכבד על כן דברי לעו׃
3Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.
4כי חצי שדי עמדי אשר חמתם שתה רוחי בעותי אלוה יערכוני׃
4Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.
5הינהק פרא עלי דשא אם יגעה שור על בלילו׃
5Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?
6היאכל תפל מבלי מלח אם יש טעם בריר חלמות׃
6Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?
7מאנה לנגוע נפשי המה כדוי לחמי׃
7Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.
8מי יתן תבוא שאלתי ותקותי יתן אלוה׃
8Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,
9ויאל אלוה וידכאני יתר ידו ויבצעני׃
9Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.
10ותהי עוד נחמתי ואסלדה בחילה לא יחמול כי לא כחדתי אמרי קדוש׃
10Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.
11מה כחי כי איחל ומה קצי כי אאריך נפשי׃
11Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?
12אם כח אבנים כחי אם בשרי נחוש׃
12Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?
13האם אין עזרתי בי ותשיה נדחה ממני׃
13Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,
14למס מרעהו חסד ויראת שדי יעזוב׃
14Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?
15אחי בגדו כמו נחל כאפיק נחלים יעברו׃
15Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,
16הקדרים מני קרח עלימו יתעלם שלג׃
16Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.
17בעת יזרבו נצמתו בחמו נדעכו ממקומם׃
17V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.
18ילפתו ארחות דרכם יעלו בתהו ויאבדו׃
18Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.
19הביטו ארחות תמא הליכת שבא קוו למו׃
19To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,
20בשו כי בטח באו עדיה ויחפרו׃
20Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.
21כי עתה הייתם לא תראו חתת ותיראו׃
21Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se.
22הכי אמרתי הבו לי ומכחכם שחדו בעדי׃
22Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?
23ומלטוני מיד צר ומיד עריצים תפדוני׃
23Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?
24הורוני ואני אחריש ומה שגיתי הבינו לי׃
24Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.
25מה נמרצו אמרי ישר ומה יוכיח הוכח מכם׃
25Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?
26הלהוכח מלים תחשבו ולרוח אמרי נאש׃
26Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?
27אף על יתום תפילו ותכרו על ריעכם׃
27Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.
28ועתה הואילו פנו בי ועל פניכם אם אכזב׃
28A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.
29שבו נא אל תהי עולה ושבי עוד צדקי בה׃
29Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.
30היש בלשוני עולה אם חכי לא יבין הוות׃
30A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.