אִיּוֹב 14
Modern Hebrew BibleTranslation
Modern Hebrew Bible
Kralice Bible (1613)
1אדם ילוד אשה קצר ימים ושבע רגז׃
1Èlověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování.
2כציץ יצא וימל ויברח כצל ולא יעמוד׃
2Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.
3אף על זה פקחת עינך ואתי תביא במשפט עמך׃
3A však i na takového otvíráš oko své, a mne uvodíš k soudu s sebou.
4מי יתן טהור מטמא לא אחד׃
4Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden.
5אם חרוצים ימיו מספר חדשיו אתך חקו עשית ולא יעבור׃
5Poněvadž vyměřeni jsou dnové jeho, počet měsíců jeho u tebe, a cíles jemu položil, kterýchž by nepřekračoval:
6שעה מעליו ויחדל עד ירצה כשכיר יומו׃
6Odvrať se od něho, ať oddechne sobě, a zatím aby přečekal jako nájemník den svůj.
7כי יש לעץ תקוה אם יכרת ועוד יחליף וינקתו לא תחדל׃
7O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne,
8אם יזקין בארץ שרשו ובעפר ימות גזעו׃
8By se pak i sstaral v zemi kořen jeho, a v prachu již jako umřel peň jeho:
9מריח מים יפרח ועשה קציר כמו נטע׃
9Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř.
10וגבר ימות ויחלש ויגוע אדם ואיו׃
10Ale člověk umírá, mdlobou přemožen jsa, a když vypustí duši člověk, kam se poděl?
11אזלו מים מני ים ונהר יחרב ויבש׃
11Jakož ucházejí vody z jezera, a řeka opadá a vysychá:
12ואיש שכב ולא יקום עד בלתי שמים לא יקיצו ולא יערו משנתם׃
12Tak člověk, když lehne, nevstává zase dotud, dokudž nebes stává. Nebývajíť vzbuzeni lidé, aniž se probuzují ze sna svého.
13מי יתן בשאול תצפנני תסתירני עד שוב אפך תשית לי חק ותזכרני׃
13Ó kdybys mne v hrobě schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne.
14אם ימות גבר היחיה כל ימי צבאי איחל עד בוא חליפתי׃
14Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.
15תקרא ואנכי אענך למעשה ידיך תכסף׃
15Zavoláš, a já se ohlásím tobě, díla rukou svých budeš žádostiv,
16כי עתה צעדי תספור לא תשמור על חטאתי׃
16Ačkoli nyní kroky mé počítáš, aniž shovíváš hříchům mým,
17חתם בצרור פשעי ותטפל על עוני׃
17Ale zapečetěné maje jako v pytlíku přestoupení mé, ještě přikládáš k nepravosti mé.
18ואולם הר נופל יבול וצור יעתק ממקמו׃
18Jistě že jako hora padnuc, rozdrobuje se, a skála odsedá z místa svého,
19אבנים שחקו מים תשטף ספיחיה עפר ארץ ותקות אנוש האבדת׃
19Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.
20תתקפהו לנצח ויהלך משנה פניו ותשלחהו׃
20Přemáháš jej ustavičně, tak aby odjíti musil; proměňuješ tvář jeho, a propouštíš jej.
21יכבדו בניו ולא ידע ויצערו ולא יבין למו׃
21Budou-li slavní synové jeho, nic neví; pakli v potupě, nic o ně nepečuje.
22אך בשרו עליו יכאב ונפשו עליו תאבל׃
22Toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.