욥기 14
Korean Bible, 1910 (한국어 성경)Translation
Korean Bible, 1910 (한국어 성경)
Kralice Bible (1613)
1여인에게서 난 사람은 사는 날이 적고 괴로움이 가득하며
1Èlověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování.
2그 발생함이 꽃과 같아서 쇠하여지고 그림자 같이 신속하여서 머물지 아니하거늘
2Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.
3이와 같은 자를 주께서 눈을 들어 살피시나이까 ? 나를 주의 앞으로 이끌어서 심문하시나이까 ?
3A však i na takového otvíráš oko své, a mne uvodíš k soudu s sebou.
4누가 깨끗한 것을 더러운 것 가운데서 낼 수 있으리이까 ? 하나도 없나이다
4Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden.
5그 날을 정하셨고 그 달 수도 주께 있으므로 그 제한을 정하여 넘어가지 못하게 하셨사온즉
5Poněvadž vyměřeni jsou dnové jeho, počet měsíců jeho u tebe, a cíles jemu položil, kterýchž by nepřekračoval:
6그에게서 눈을 돌이켜 그로 쉬게 하사 품군 같이 그 날을 마치게 하옵소서
6Odvrať se od něho, ať oddechne sobě, a zatím aby přečekal jako nájemník den svůj.
7나무는 소망이 있나니 찍힐지라도 다시 움이 나서 연한 가지가 끊이지 아니하며
7O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne,
8그 뿌리가 땅에서 늙고 줄기가 흙에서 죽을지라도
8By se pak i sstaral v zemi kořen jeho, a v prachu již jako umřel peň jeho:
9물 기운에 움이 돋고 가지가 발하여 새로 심은 것과 같거니와
9Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř.
10사람은 죽으면 소멸되나니 그 기운이 끊어진즉 그가 어디 있느뇨
10Ale člověk umírá, mdlobou přemožen jsa, a když vypustí duši člověk, kam se poděl?
11물이 바다에서 줄어지고 하수가 잦아서 마름 같이
11Jakož ucházejí vody z jezera, a řeka opadá a vysychá:
12사람이 누우면 다시 일어나지 못하고 하늘이 없어지기까지 눈을 뜨지 못하며 잠을 깨지 못하느니라
12Tak člověk, když lehne, nevstává zase dotud, dokudž nebes stává. Nebývajíť vzbuzeni lidé, aniž se probuzují ze sna svého.
13주는 나를 음부에 감추시며 주의 진노가 쉴 때까지 나를 숨기시고 나를 위하여 기한을 정하시고 나를 기억하옵소서
13Ó kdybys mne v hrobě schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne.
14사람이 죽으면 어찌 다시 살리이까 ? 나는 나의 싸우는 모든 날 동안을 참고 놓이기를 기다렸겠나이다
14Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.
15주께서는 나를 부르셨겠고 나는 대답하였겠나이다 주께서는 주의 손으로 지으신 것을 아껴 보셨겠나이다
15Zavoláš, a já se ohlásím tobě, díla rukou svých budeš žádostiv,
16그러하온데 이제 주께서 나의 걸음을 세시오니 나의 죄를 살피지 아니하시나이까 ?
16Ačkoli nyní kroky mé počítáš, aniž shovíváš hříchům mým,
17내 허물을 주머니에 봉하시고 내 죄악을 싸매시나이다
17Ale zapečetěné maje jako v pytlíku přestoupení mé, ještě přikládáš k nepravosti mé.
18무너지는 산은 정녕 흩어지고 바위는 그 자리에서 옮겨가고
18Jistě že jako hora padnuc, rozdrobuje se, a skála odsedá z místa svého,
19물은 돌을 닳게 하고 넘치는 물은 땅의 티끌을 씻어 버리나이다 이와 같이 주께서는 사람의 소망을 끊으시나이다
19Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.
20주께서 사람을 영영히 이기셔서 떠나게 하시며 그의 얼굴 빛을 변하게 하시고 쫓아 보내시오니
20Přemáháš jej ustavičně, tak aby odjíti musil; proměňuješ tvář jeho, a propouštíš jej.
21그 아들이 존귀하나 그가 알지 못하며 비천하나 그가 깨닫지 못하나이다
21Budou-li slavní synové jeho, nic neví; pakli v potupě, nic o ně nepečuje.
22오직 자기의 살이 아프고 자기의 마음이 슬플 뿐이니이다
22Toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.