Job 14
Berean Standard BibleTranslation
Berean Standard Bible
Kralice Bible (1613)
1“Man, who is born of woman, is short of days and full of trouble.
1Èlověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování.
2Like a flower, he comes forth, then withers away; like a fleeting shadow, he does not endure.
2Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.
3Do You open Your eyes to one like this? Will You bring him into judgment before You?
3A však i na takového otvíráš oko své, a mne uvodíš k soudu s sebou.
4Who can bring out clean from unclean? No one!
4Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden.
5Since his days are determined and the number of his months is with You, and since You have set limits that he cannot exceed,
5Poněvadž vyměřeni jsou dnové jeho, počet měsíců jeho u tebe, a cíles jemu položil, kterýchž by nepřekračoval:
6look away from him and let him rest, so he can enjoy his day as a hired hand.
6Odvrať se od něho, ať oddechne sobě, a zatím aby přečekal jako nájemník den svůj.
7For there is hope for a tree: If it is cut down, it will sprout again, and its tender shoots will not fail.
7O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne,
8If its roots grow old in the ground and its stump dies in the soil,
8By se pak i sstaral v zemi kořen jeho, a v prachu již jako umřel peň jeho:
9at the scent of water it will bud and put forth twigs like a sapling.
9Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř.
10But a man dies and is laid low; he breathes his last, and where is he?
10Ale člověk umírá, mdlobou přemožen jsa, a když vypustí duši člověk, kam se poděl?
11As water disappears from the sea and a river becomes parched and dry,
11Jakož ucházejí vody z jezera, a řeka opadá a vysychá:
12so a man lies down and does not rise. Until the heavens are no more, he will not be awakened or roused from sleep.
12Tak člověk, když lehne, nevstává zase dotud, dokudž nebes stává. Nebývajíť vzbuzeni lidé, aniž se probuzují ze sna svého.
13If only You would hide me in Sheol and conceal me until Your anger has passed! If only You would appoint a time for me and then remember me!
13Ó kdybys mne v hrobě schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne.
14When a man dies, will he live again? All the days of my hard service I will wait, until my renewal comes.
14Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.
15You will call, and I will answer; You will desire the work of Your hands.
15Zavoláš, a já se ohlásím tobě, díla rukou svých budeš žádostiv,
16For then You would count my steps, but would not keep track of my sin.
16Ačkoli nyní kroky mé počítáš, aniž shovíváš hříchům mým,
17My transgression would be sealed in a bag, and You would cover over my iniquity.
17Ale zapečetěné maje jako v pytlíku přestoupení mé, ještě přikládáš k nepravosti mé.
18But as a mountain erodes and crumbles and a rock is dislodged from its place,
18Jistě že jako hora padnuc, rozdrobuje se, a skála odsedá z místa svého,
19as water wears away the stones and torrents wash away the soil, so You destroy a man’s hope.
19Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.
20You forever overpower him, and he passes on; You change his countenance and send him away.
20Přemáháš jej ustavičně, tak aby odjíti musil; proměňuješ tvář jeho, a propouštíš jej.
21If his sons receive honor, he does not know it; if they are brought low, he is unaware.
21Budou-li slavní synové jeho, nic neví; pakli v potupě, nic o ně nepečuje.
22He feels only the pain of his own body and mourns only for himself.”
22Toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.